Čtyři otázky musí být ještě vyřešeny na dnešním vrcholném jednání mezi Evropskou unií Tureckem o nové dohodě k migrační krizi. Jde o legalitu zamýšleného mechanismu vracení migrantů z Řecka do Turecka, termín jeho spuštění a turecké požadavky na pokrok v přístupových jednáních a dodatečnou finanční pomoc. Novinářům to řekl dobře informovaný unijní činitel.

Už podruhé byla proto v Bruselu přerušena bilaterální schůzka mezi trojicí unijních zástupců, tedy předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a premiérem předsednického Nizozemska Markem Ruttem, a tureckým ministerským předsedou Ahmetem Davutogluem.

Velmi brzy by se ale měli opět sejít nad další verzí kompromisního návrhu textu budoucí dohody, uvedl informovaný představitel. Tusk zároveň nyní na zhruba druhou hodinu svolal oběd premiérů a prezidentů unijní osmadvacítky. Na něm už by rád představil posun v jednání s tureckým partnerem. Summit by také měl potvrdit dokument částečně související s touto záležitostí, tedy své závěry týkající se migrace.

Pokud se Tusk s Davutogluem nyní dohodnou a následně jejich domluvu akceptují i lídři zemí EU, měli by se všichni poté sejít společně a věc uzavřít.

Davutoglu ráno prohlásil, že pomoc všem uprchlíkům i zlepšení vzájemných vztahů EU a Turecka je společným cílem. Při příchodu na jednání si byl jist, že se dohoda dnes podaří.

Na původní podobě nyní upravovaného textu se premiéři a prezidenti EU shodli krátce po půlnoci na pátek. Podle dobře informovaného unijního činitele je nálada na summitu konstruktivní a zaměřená na nalezení řešení.

Evropští politici se začali do budovy summitu sjíždět před polednem, na místo už dorazili mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande či český premiér Bohuslav Sobotka. Přímých jednání s Davutogluem se ale žádný z nich neúčastní, separátně se nyní koná diskuse části členských zemí o vývoji v Libyi.

Pokud se podaří dohodu přijmout, podle německého serveru Spiegel Online by měla začít platit už od neděle. Oficiálně to potvrzeno nebylo, unijní činitel navíc dnes před 13:00 právě tuto otázku označil za jeden ze stále sporných bodů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naopak zvolil méně diplomatický tón, když v projevu přenášeném živě tureckou televizí řekl, že Evropa by si měla hlavně zamést před vlastním prahem. Podle něj by se EU měla zamyslet nad svým postojem k migrantům, než začne Turecku diktovat, co má dělat. Případné evropské kritice ohledně dodržování lidských práv bude Ankara naslouchat jen v případě, kdy ji bude považovat za korektní, uvedl prezident.

„Přijali jsme 2,7 milionu uprchlíků bez nějaké větší pomoci odkudkoliv,“ připomněl v Bruselu turecký premiér. EU a Ankara podepsaly loni v listopadu společný akční plán, v němž se kromě jiného dohodly, že unie přispěje třemi miliardami eur (81 miliard korun) na zlepšení podmínek syrských uprchlíků v zemi. Turci před 11 dny žádali další tři miliardy.

Ankara přišla minulý týden s návrhem, že převezme zpět všechny migranty z řeckých ostrovů. Za každého Syřana mezi nimi by měla EU naopak převzít jednoho syrského uprchlíka z Turecka s právem na azyl.

Kromě peněz žádají také rychlejší bezvízový styk a otevření nových kapitol přístupových rozhovorů. Právě zde může být kámen úrazu, neboť Kypr dosud o podobné možnosti odmítal byť i jen uvažovat.