Paříž 22. dubna (ČTK/Politico) – Přibližně 50.000 osob každoročně přiláká Setkání francouzských muslimů v Le Bourget na severu Paříže. Nad napůl náboženským a napůl nákupním shromážděním se minulý víkend vznášely obavy z výsledků prezidentských voleb. „Dá-li Alláh, nebude to Marine Le Penová. Pakliže ano, budeme se muset smířit s osudem,“ řekl jeden z účastníků webu Politico.

Pětadvacetiletý Nassim by prý s radostí dal hlas komukoli jinému, i kdyby proto musel zradit své levicové založení. Jeho dilema dokumentuje složitou pozici, ve které se nachází řada francouzských muslimů, kteří se tradičně přiklání k levici, částečně pro její prosazování sociální spravedlnosti. Tradiční levice však nyní žádného perspektivního kandidáta nenabízí.

Amar Lasfar, šéf Unie francouzských islámských organizací (UOIF), přesto na veletrhu v Le Bourget, který zaštiťuje již 34 let, vyzýval přítomné, aby šli k urnám. Je prý na nich, aby „ochránili Francii před hrozbou krajní pravice“. Ve Francii se však čím dál tím hlasitěji mluví o hrozbě radikálního islámu.

„Pokud se Marine Le Penová dostane k moci, náš sen – společná touha žít bok po boku – dostane smrtelnou ránu,“ dodává Nassim, student přední pařížské ekonomické univerzity.

Le Penová den před začátkem veletrhu zveřejnila video, ve kterém volala po zrušení akce, na kterou jsou podle ní zvaní „zarytí šiřitelé nenávisti“. Sama politička, jako i další kandidáti na prezidenta, pozvánku odmítla – sotva by zde rozšířila řady svých stoupenců. Podle povolební studie agentury Ifop v roce 2012 podpořilo socialistu Françoise Hollandea téměř 90 procent muslimů.

Francie však sběr náboženských a etnických údajů přísně omezuje a žádný zveřejněný průzkum nevypátral, jak by pětimilionová muslimská komunita Francie mohla v neděli a poté 7. května hlasovat. Sociolog z francouzského státního výzkumného ústavu CNRS Antoine Jardin zdůrazňuje, že jde o různorodou skupinu, a že údaje o jejích politických preferencích jsou přinejmenším nespolehlivé.

Přiznal však, že muslimové ve Francii historicky tíhnou k levici, zřejmě také v důsledku role levice v boji proti kolonialismu a rasismu. Často tak na setkání na severu Paříže padalo jméno Jeana-Luka Mélenchona, levicového bouřliváka, jehož podpora šla v posledních týdnech výrazně nahoru, což z něj dělá vážného adepta na místo ve druhém kole voleb.

„Jeho myšlenky jsou rozhodně líbivé, obzvlášť pro členy naší komunity,“ řekla mladá Sarah, která v Le Bourget propagovala průvodce po nejlepších halal restauracích v Paříži. Byť ještě nebyla rozhodnutá, o hlasu pro Mélenchona uvažuje. Ten má v programu masivní navýšení státních výdajů, stoprocentní zdanění výdělků nad 360.000 eur (9,7 milionu korun) a přehodnocení veškerých evropských dohod.

Podle studie Ifop získala Mélenchonova radikálně levicová strana od roku 2002 asi pětinu muslimských hlasů. Zpráva tuto skutečnost přisuzuje „jeho velmi razantnímu odporu vůči Národní frontě“ a tomu, že „uznává pozitiva, která do Francie přinesla imigrace z arabského světa“.

Většinu těch, kdo procházeli záplavou křiklavě zbarvených oděvů v Le Bourget, trápí stejné otázky jako ostatní francouzské voliče: jak oživit strnulé hospodářství, jak zajistit co nejlepší vzdělání pro děti. Někteří kritizovali EU a globalizaci podobnými slovy, jaká zaznívají z tábora Marine Le Penové.

Vítězství krajně pravicové kandidátky však zůstává v jejích očích nejhorším možným scénářem. Avšak na shromáždění se našli i tací, kteří by byli ochotni jejím návrhům dát šanci, obzvláště pak ve věcech vztahů Francie se zbytkem Evropy.

Devatenáctiletá Shaïma Seghiriová oděná v kožené bundě částečně zakryté zářivě žlutou pokrývkou hlavy řekla, že sdílí pochybnosti Le Penové o EU a byla by pro odchod z eurozóny. Hlasovat prý studentka psychologie bude pro okrajového euroskeptika Françoise Asselineaua.

Zároveň se však stejně jako řada jejích přátel obává toho, jak by život muslimů vypadal za vlády Le Penové. „Je to škoda,“ dodává devatenáctiletá Nour, která studuje na zdravotní sestru. „Protože její politika není vůbec špatná,“ řekla.