Nový polský prezident Andrzej Duda dnes během návštěvy Estonska vyzval Severoatlantickou alianci, aby vyslala jednotky na svou východní hranici. „Naši spojenci by to měli zvážit. Nebylo by to založeno pouze na historickém hledisku, bylo by to správné,“ řekl Duda. Podle agentury AP tím chtěl zdůraznit solidaritu s regionem, který podobně jako Polsko zneklidňují rostoucí ruské ambice.

Polský prezident má strach z imperialistů

Duda, jenž nastoupil do funkce na začátku srpna, je na své první zahraniční návštěvě. Ne náhodou si k ní vybral 23. srpen, kdy si svět připomíná výročí podpisu tajného předválečného paktu Ribbentrop-Molotov mezi Německem a Sovětským svazem z roku 1939, kterým si tyto země rozdělily východní Evropu.

Na tiskové konferenci se svým estonským protějškem Toomasem Hendrikem Ilvesem hovořil Duda o „rostoucích imperialistických tendencích“ v regionu. Svět se mění a Aliance by měla též, podotkl Duda.

Dochází k porušování suverenity a nezávislosti zemí, tvrdí Duda

„Ve světě nebude mír bez dodržování mezinárodního práva… Nemůžeme souhlasit s tím, že je mezinárodní právo porušováno, že je porušována hranice, suverenita a nezávislost zemí. To se v Evropě bohužel opět děje,“ řekl Duda na tiskové konferenci, která se konala v Muzea okupace v Tallinnu.

„Když nám budou poskytnuty bezpečnostní záruky, mohlo by to někoho odradit od potenciální agrese,“ dodal k tomu estonský prezident Ilves se zjevnou narážkou na Rusko.

Nová polská hlava státu chce víc základen NATO

Polský prezident si za cíl své první zahraniční cesty zvolil Estonsko, s nímž jeho země sdílí obavy z ruské rozpínavosti. Po Estonsku budou následovat návštěvy Německa, Británie a Spojených států.

Duda slíbil Polákům, že bude bojovat za zvýšení přítomnosti vojsk NATO v zemi, už při svém nástupním projevu do funkce. Minulý týden pak v médiích kritizoval NATO za to, že bere Polsko jako „nárazníkovou zónu“, a ne jako „skutečné východní křídlo Aliance“. Podle polského prezidenta by v zemi měly být další základny a stálé síly NATO.
Vzhledem k ruské anexi Krymu a bojům na východě Ukrajiny přicházejí s podobnými požadavky i pobaltské státy, které se obávají možné expanzivní politiky Kremlu.