Praha 10. září (ČTK) – Poslanci by měli v úterý schvalovat hospodářskou a obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Kanadou, známou jako CETA. Probrat by mohli také závěrečnou zprávu své vyšetřovací komise, která se zabývala úniky informací z policejních spisů. Je možné, že úterý bude závěrečným dnem nynější řádné schůze, poslední před říjnovými parlamentními volbami.

Dohoda mezi EU a Kanadou má mimo jiné odstraněním cel a průmyslových poplatků pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Evropský parlament ji schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu.

Ve Sněmovně je schvalování smlouvy složitější, k posouzení do výborů se dostala v úvodním kole až na třetí pokus. Výhrady mají poslanci KSČM, podle nichž není dohoda v zájmu Česka. Zahraniční i hospodářský výbor doporučily plénu, aby s její ratifikací souhlasilo.

Unie odhaduje, že objem obchodní výměny by mohl vzrůst díky dohodě až o 324 miliard korun ročně, smlouva podpoří hospodářský růst i vznik nových pracovních míst. Kritici ale tvrdí, že dohoda naopak může tisíce pracovních míst ohrozit.

Schválením zprávy komise by poslanci doporučili například zřízení zvláštního orgánu, který by vyšetřoval státní zástupce. Orgány činné v trestním řízení by podle komise měly být povinni evidovat kontakty s médii. Trestní oznámení komise v souvislosti s úniky nechystá.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě. Babiš i Přibil odmítají, že by měli k dispozici spisy z vyšetřovaných kauz.

Komise se však zabývala i dalšími případy a úniky ze spisů obecně. Měla mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Měla se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu.

Bez rozhodnutí Sněmovny zůstanou v nynějším volebním období čtyři desítky návrhů zákonů. S volbami takzvaně spadnou pod stůl. Patří k nim širší změny ústavy, zavedení celostátního referenda, zálohového výživného nebo nových pravidel pro soudní znalce a tlumočníky, uzákonění sociálního bydlení, zmírnění podmínek pro oddlužení a norma o kybernetické obraně.

Poslanci už nestihnout hlasovat ani o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Jde v tomto volebním období o druhou verzi ústavní novely a souvisejícího zákona, první zamítl Senát. Sněmovna nemohla horní komoru přehlasovat. Některé z vládních předloh, jejichž projednávání zůstane nedokončeno, vyvolávaly spory i v koalici.