Sněmovna se v úterý odpoledne sejde na své další řádné letošní schůzi. Poslanci by měli debatovat například o návrhu ústavního zákona o referendu nebo o návrhu na zdanění náhrad církvím. Měli by opět vybírat předsedu sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů a mohli by se dostat k závěrečnému schvalování některých vládních předloh. Zatím není jisté, zda se poslanci budou zabývat návrhem na odvolání místopředsedy Sněmovny a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury z jeho místopředsednické funkce.

Důvodem pro návrh na odvolání Okamury z vedení Sněmovny jsou Okamurovy výroky na adresu koncentračního tábora v Letech na Písecku. S návrhem na odvolání přišel místopředseda lidovců Jan Bartošek, ale stále není jisté, zda pro něj sežene dostatek podpisů. Potřebuje jich nejméně 80, a pokud je sežene, poslanci budou muset ještě hlasovat o zařazení tohoto bodu na program jednání.

Ministr zahraničí a místopředseda vládního hnutí ANO Martin Stropnický v neděli naznačil, že ANO bude prosazovat zařazení zvláštního bodu na program schůze tak, aby Okamura svoje výroky vysvětlil, k návrhu na odvolání se ale nepřidá. „Varianty jsou dvě: 80 podpisů na odvolání, nebo navrhnout debatu jako bod k jednání, aby se k tomu musel vyjádřit,“ uvedl Stropnický v České televizi s tím, že v druhém případě bude větší prostor pro debatu na dané téma. S tím nesouhlasí místopředseda Sněmovny a šéf sociálních demokratů Jan Hamáček. V pořadu Otázky Václava Moravce šéfovi české diplomacie oponovat tím, že v obou případech Sněmovna povede rozpravu, takže se budou moct vyjádřit všichni.

Poslanci by měli opět vybírat předsedu komise pro kontrolu GIBS. Na minulé schůzi ani v opakovaném kole druhé volby poslanci nezvolili kandidáta KSČM Zdeňka Ondráčka. Ondráčkova nominace do čela komise budila spory kvůli jeho působení za socialismu. Terčem kritiky se stal hlavně za to, že v lednu 1989 během takzvaného Palachova týdne jako příslušník pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti zasahoval proti kritikům tehdejšího režimu. Komunisté na svém kandidátovi trvají.

Pokud dokončí druhé čtení, mohli by se poslanci dostat k závěrečnému schvalování některých vládních předloh. Mohli by schvalovat novelu, která umožní České národní bance mimo jiné vydávat pamětní bankovky. Schvalovat by měli i novelu daňového řádu, která umožní správcům daně získávat nově i údaje poskytované podle zákona o boji proti praní špinavých peněz. Na schválení čeká i novela vodního zákona, která má zpřísnit nakládání s odpadními vodami.

V prvním čtení by měli poslanci projednat například návrh poslanců SPD na vydání ústavního zákona o obecném referendu. Obyvatelé by mohli podle návrhu rozhodovat ve všelidovém hlasování téměř o čemkoli. V prvním čtení je na návrhu programu také předloha poslanců KSČM o zdanění náhrad církvím v rámci církevních restitucí. Vláda s tímto návrhem vyslovila souhlas, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je třeba u církevních restitucí korekce, protože podle jeho názoru byly náhrady předražené.

V prvním čtení by se měli poslanci zabývat také vládní novelou insolvenčního zákona, která má zmírnit podmínky oddlužení. Do procesu oddlužení by podle ní mohli vstoupit dlužníci bez ohledu na výši svých závazků. Proces by trval tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Poslanci by měli začít projednávat i zákon o poskytnutí státní záruky na zajištění půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond. Důvodem je záruka státu České národní bance, která půjčku 1,5 miliardy eur (asi 40 miliard korun) bude financovat ze svých devizových rezerv.