Poslanci ve čtvrtek večer až do pozdních hodin debatovali o asociační dohodě mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Nakonec ji schválily. Vystupovali hlavně komunističtí poslanci, kteří jsou proti ratifikaci smlouvy. V diskusi o ní padala i slova o polofašistickém režimu na Ukrajině.

Ukrajina se podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa nesnaží podle dohody řídit, jak by očekával, a nevytváří předpoklady pro budování právního státu. „Je evidentní, že to se na Ukrajině neděje,“ uvedl Filip. Poukázal mimo jiné na represe vůči tamní komunistické straně a registraci podle něho nacistické strany UNA-UNSO.

Komunista Leo Luzar označil dohodu za pokus EU prosadit se na východní trhy a trochu „potrápit“ Rusko. Další poslanci KSČM zpochybňovali demokracii na Ukrajině, zmínili i sankční seznam, na němž se ocitli taky někteří zahraniční novináři, a hovořili o polofašistickém režimu. „Ukrajina není připravena pošilhávat po členství ani po asociaci s Evropskou unií,“ zdůraznil Zdeněk Ondráček.

Komunisté se neúspěšně pokusili schvalování dohody opět odložit. Sněmovna návrh na odročení na začátek října neschválila.

Na podporu dohody vystoupili zástupci TOP 09 a ODS. „Je naší povinností, abychom této evropské zemi pomohli,“ zdůraznil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Navzdory všem problémům Ukrajina podle něho bojuje o perfektní demokracii a právní stát. Schwarzenberg také uvedl, že nesouhlasí se zákazem ukrajinské komunistické strany, je ale nutné si uvědomit, že za vlády komunistů tam zahynuly miliony lidí, například při uměle vyvolaném hladomoru ve 30. letech.

Neschválení smlouvy by bylo podle předsedy ODS Petra Fialy v rozporu se zájmy České republiky. Smlouva podle něho není zárukou, že budou na Ukrajině provedeny reformy, ale může být výrazným stabilizačním rámcem pro tuto zemi.

Rovněž podle předsedy evropského výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) dohoda umožní Evropské unii, aby Ukrajinu pomohla stabilizovat. „Je to nástroj, jak pomoci Ukrajině demokracii vylepšit,“ přidal se Martin Komárek (ANO).

Česká republika patří ke čtyřem posledním státům evropské osmadvacítky, které smlouvu dosud neratifikovaly. V této skupině jsou podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), jenž smlouvu v úvodním vystoupení opět hájil, ještě Kypr, Řecko a Belgie.