Ve Sněmovně je další návrh na úpravu názvu svátku Dne boje za svobodu a demokracii, který připadá na 17. listopadu. Skupina čtyř koaličních poslanců z ANO, ČSSD a KDU-ČSL v novele opět požaduje, se připomínal i jako Mezinárodní den studentstva. Obdobné snahy v minulosti ve Sněmovně neuspěly.

Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad celosvětově stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. „Česká republika však stále zůstává výjimkou,“ uvedli v důvodové zprávě novely o státních svátcích jeho autoři Karel Rais (ANO), Petr Kořenek, Vlasta Bohdalová (oba ČSSD) a Jiří Mihola (KDU-ČSL).

Pokud by zákonodárci jejich předlohu schválili, oficiální název státního svátku 17. listopadu by zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Před projednáním v Parlamentu novelu posoudí vláda.

Sněmovna už předloni v únoru zamítla návrh opoziční KSČM, aby se listopadový svátek jmenoval Mezinárodní den studentstva, Den boje za svobodu. V dolní komoře leží bez projednání od loňského července předloha Heleny Válkové (ANO), podle níž by název svátku zněl Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii.

Doplnění pojmenování prosadila Válková letos v březnu do jiné poslanecké novely, která měla připomenout českého krále a římského císaře Karla IV. V dolní komoře se o to rozhořel poměrně ostrý spor. Pravicoví poslanci tvrdili, že se jedná o návrat před rok 1989. Poukazovali na to, že svátek využívají ke svým cílům krajně levicová hnutí a že dlouholetým předsedou Mezinárodního svazu studentstva byl významný představitel někdejší Komunistické strany Československa Miroslav Štěpán.

Zastánci úpravy naopak upozorňovali na to, že se nejednalo o žádný komunistický svátek. Mluvili o tom, že doplnění názvu má historické opodstatnění, připouštěli ale, že studentský svátek byl zprofanován.

Válková tehdy poukazovala na to, že by se neměl dostávat do pozadí odkaz událostí z roku 1939. Tehdy nacisté zatýkali studenty, popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa 28. října 1939.

Ve stejný den v roce 1989 byla v Praze pietní studentská demonstrace, připomínající právě Mezinárodní den studentstva, násilně napadena komunistickou policií. To odstartovalo pád socialismu v tehdejším Československu.

Předloha nakonec nebyla schválena potom, co ji poslancům vrátil Senát s návrhem, aby připomínala i Elišku Přemyslovnu, matku Karla IV. Dostatek poslaneckých hlasů se nenašel pro senátní znění ani pro potvrzení původní sněmovní verze.