Při pátečním nejhorším teroristickém útoku v dějinách Egypta zahynulo přes 300 lidí. Teroristé zaútočili na mešitu ve městě Bir al-Abd na severu Sinajského poloostrova, kde se modlí zejména vyznavači súfismu, mystické formy islámu. Ze strany radikálních islamistů, kteří se ovšem k útoku na Sinaji dosud nepřihlásili, by to nebyla první taková akce:

– Na súfijské muslimy útočili v posledních letech zejména zastánci radikálního islamismu spojení s teroristickou organizací Al-Káida či islamistickým Islámským státem (IS), a to v řadě muslimských zemí Asie či Afriky.

– Letos v únoru zahynulo při pumovém útoku IS v zaplněné súfistické svatyni Lal Šáhbáz Kalandar v provincii Sindh v jižním Pákistánu 90 lidí a na 300 dalších bylo zraněno.

– Již v roce 2012 zničili ozbrojenci z maliské islamistické skupiny Ansar Dine napojené na teroristickou síť Al-Káida v Timbuktu 16 hrobek svatých mužů súfismu, protože je považovali za projev modlářství. Timbuktu, které leží na staré saharské obchodní cestě, bylo v 16. století centrem islámské učenosti a útok následoval jen několik dnů poté, co UNESCO zařadilo Timbuktu na seznam památek v ohrožení. UNESCO později několik hrobek svatých mužů súfismu zničených islamisty obnovilo.

– V roce 2015 se přihlásili ke slovu i libyjští radikálové napojení na hnutí IS, kteří pomocí bagrů zničili několik súfijských svatyní.

– V Egyptě se radikálové z IS vymezili vůči súfismu loni v prosinci, kdy jeden z jejich vůdců na Sinaji, šéf „morální policie“, oznámil, že „naší zásadní prioritou je bojovat proti projevům mnohobožství, včetně súfismu“. Poté IS uneslo a sťalo dva vyznavače súfismu včetně starého šajcha Sulajmána abú Hiráze.

– V Egyptě se několik džihádistických skupin po svržení islamistického prezidenta Muhammad Mursího v červenci 2013 uchýlilo na sever Sinajského poloostrova. Později se přidaly k IS a zahájily útoky zejména proti bezpečnostním silám, civilistům, křesťanům či beduínům.

– Súfismus je stará mystická tradice islámu založená na hledání duchovní pravdy. Súfismus ztělesňuje množství kultur, filozofií a učení, súfijové jsou aktivní různě po světě a jejich řády mohou vycházet z šíitského i sunnitského islámu.

– Súfismus dává důraz na intuici, emocionalitu a vnitřní život, otevřel též cestu individuálnímu hledání přímé stezky k Bohu bez prostředníka.

– Charakteristické pro súfismus jsou rituální tance, zpěv a hudba, ale také formy askeze a kontemplace.

– Súfismus je též jedinou formou islámu, kde se uplatňovaly ženy.

– Původ slova súfí pochází z arabského výrazu pro vlnu „súf“, čímž má být dáno najevo oproštění od materiálního světa a tělesného pohodlí. Sami súfijové ale odvozují svůj název spíše od arabského slova „saaf“, ve významu ryzí, čistý nebo pravý.

– Slov súfí a súfismus se začalo používat až asi 150 let po smrti proroka Mohameda (zemřel v roce 632).

– Súfismus se v mnohém odklání od kodifikovaného islámu, proto byl někdy zavrhován a pronásledován. Jeho velké rozšíření nastalo v 10. století v Sýrii, Iráku, později v Íránu či mezi Berbery na severu Afriky.

– Ve většině muslimských zemí byl súfismus přijímán a praktikován po mnoho staletí bez omezení. Ostatně imám káhirské mešity Al-Azhar šajch Muhammad Ahmad Tájib je též přívrženec súfismu.

– Mezi největší súfíjské učence minulosti patřil třeba islámský mystik a filozof Muhjiddín ibn Arabí z Andalusie (1165-1240) nebo perský básník, právník a teolog ze 13. století Muhammad Rúmí. Rúmí, který se zapsal do dějin jako jeden ze zakladatelů řádů tzv. tancujících dervišů, napsal slavnou básnickou encyklopedii súfismu „Dvojverší vnitřního smyslu“.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner