Zátěž, kterou zemím způsobuje světová uprchlická krize, je rozložená nerovnoměrně. Většina uprchlíků žije v pouhých deseti státech světa, uvedla v dnes zveřejněné zprávě organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Vyzvala zároveň vyspělé státy, aby navýšily poskytovanou pomoc a přijaly takový počet uprchlíků, který odpovídá jejich možnostem.

Boje v Sýrii, Afghánistánu, Burundi a Jižním Súdánu zvýšily podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos počet uprchlíků na světě na rekordních 21,3 milionu. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni UNHCR, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa. Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika.

„Zodpovědnost ochraňovat uprchlíky je velmi nerovnoměrně rozdělená,“ uvedl mluvčí UNHCR William Spindler.

Právě nerovnoměrné rozdělení zátěže způsobené miliony uprchlíků krizi ještě zhoršuje, uvedla Amnesty International ve své zprávě. Hostitelské země, z nichž většina patří k těm chudším na světě, totiž nemají dostatek prostředků na to, aby se o uprchlíky postaraly. Řada z lidí na útěku se tak chtě nechtě vydává na nebezpečnou cestu do Evropy či Austrálie.

„Dětem se nedostává vzdělání, lidé nemají dostatek jídla,“ uvedla Audrey Gaughranová, ředitelka Amnesty International pro globální otázky. Současná situace je podle ní „nespravedlivá a neudržitelná“. Organizace proto vyzvala vyspělé země, aby přijaly více uprchlíků a to na základě své schopnosti se o ně postarat.

„Problémem není počet uprchlíků na světě, ale to, že řada nejbohatších zemí světa jich přijímá nejméně a dělá pro ně minimum,“ uvedl generální tajemník Amnesty International Salil Shetty. „Pokud by každá z nejbohatších zemí světa přijala takový počet uprchlíků, který odpovídá její velikosti, bohatství a míře nezaměstnanosti, bylo by nalezení domova pro větší množství uprchlíků řešitelnou výzvou,“ dodal.