Požadovat reparace po Německu za jeho počínání v Polsku za 2. světové války je pro Varšavu věcí cti. Řekl to dnes šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. V září právničtí experti polského parlamentu konstatovali, že Varšava má právo válečné reparace po Německu vyžadovat, ačkoli polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski naznačil, že vznesení takového požadavku bezprostředně nehrozí a že věc je nejdřív třeba podrobit analýze, připomíná agentura Reuters.

Téma reparací v posledních měsících znovu oživila euroskeptická PiS. Po letech zlepšování vztahů mezi Polskem a Německem tak opět hrozí zesílení napětí mezi sousedními zeměmi.

„Francouzi dostali zaplaceno, Židé dostali zaplaceno, mnohé další národy dostaly zaplaceno za ztráty, které utrpěly za 2. světové války. Poláci nic nedostali,“ postěžoval si Kaczyński.

„Nejde jenom o hmotné prostředky. Jde o naše postavení, naši čest… A toto není divadlo. To je náš požadavek, naprosto vážný požadavek,“ dodal Kaczyński, který celou debatu o reparacích zahájil koncem července.

Během 2. světové války bylo zabito na šest milionů Poláků, včetně zhruba tří milionů Židů. Varšava byla v roce 1944 prakticky srovnána se zemí po potlačení povstání, během něhož zahynulo na 200.000 civilistů.

Rovněž polský prezident Andrzej Duda tento týden prohlásil, že otázka německých reparací za válečné škody „nebyla formálně uzavřena“. Duda argumentoval, že italský soud nedávno rozhodl, že německá vláda má odškodnit rodiny 128 obětí masakru, spáchaného nacisty v listopadu 1943 v obci Roccaraso.

Experti polského parlamentu v září dospěli k závěru, že Polsko má nárok na německé reparace a že tento nárok nevyhasl, ani nebyl promlčen. Opačný názor mají odborníci spolkového sněmu, podle kterých jsou polské nároky neopodstatněné.

Z německé strany zní argumenty, že Polsko se nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990 a nakonec v roce 2004, kdy Sejm, dolní komora polského parlamentu, odpověděl na požadavky vysídlených Němců.

Polský parlament ale tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu. Navíc se prý týkalo jen bývalé Německé demokratické republiky, která vznikla v roce 1949 v sovětské okupační zóně a byla součástí východního komunistického bloku.