Pražská Akademie múzických umění (AMU) vychovala během sedmi desítek let své existence několik generací umělců všech možných oborů. Některou ze tří fakult této vysoké školy vystudovalo za uplynulá desetiletí mnoho osobností, které se prosadily na umělecké scéně v ČR i za hranicemi. Mezi slavné absolventy školy, jejíž činnost byla slavnostně zahájena 23. ledna 1947 v Rudolfinu, patří filmař Miloš Forman, dirigent Ladislav Pešek či divadelník Ivan Vyskočil.

Plány na zrod akademie se datují už do let druhé světové války, kdy vedle sebe vznikly záměry na zřízení vysoké školy pro hudebníky, divadelníky i filmaře. Hudební i divadelní vzdělávání mělo v Čechách tradici, film však něco podobného postrádal; po osvobození nakonec vznikla jedna škola se třemi fakultami. Tento model přetrval dodnes – AMU má i nyní filmovou, divadelní a hudební fakultu, všechny části ale spolupracují, studenti chodí na společné přednášky, učitelé působí na více fakultách.

Akademie múzických umění, založená dekretem Edvarda Beneše z října 1945, poprvé přivítala studenty ve školním roce 1946 až 1947, ale nevznikla na zelené louce. Navázala na činnost pražské konzervatoře (od roku 1919 nesla jméno Mistrovská škola pražské konzervatoře), na které se už od počátku 19. století učili mladí hudebníci. Budoucí herce vychovávalo dramatické oddělení Státní konzervatoře; bez pedagogického zázemí byli filmaři, kteří se potřebným dovednostem učili vlastně jen v praxi.

U počátků AMU stála řada slavných osobností mnoha uměleckých oborů – herec Jiří Plachý, divadelní režisér Jiří Frejka, fotograf a kameraman Karel Plicka, filmový teoretik Antonín Martin (známý spíše pod iniciálami A. M.) Brousil nebo dirigent Václav Talich. Škola se však svobodně rozvíjela jen do února 1948. Po komunistickém převratu se ovšem mnoho učitelů stalo nežádoucími, byli mezi nimi také Frejka s Talichem, sešlo i ze jmenování Bohuslava Martinů profesorem.

Akademie přesto vychovala stovky herců, režisérů, hudebníků i filmařů, v 60. letech například z filmové fakulty vzešla vlastně celá česká nová vlna. Významnou úlohu sehráli studenti AMU během revoluce v listopadu 1989. Budovy školy patřily k hlavním stanům studentské stávky, k výrazným postavám patřil třeba tehdejší student DAMU a pozdější senátor Marin Mejstřík. Po listopadu ale i AMU musela překonat řadu problémů, navenek se nejvíce projevily ty spojené s FAMU – ať už nepodařený nájem kavárny Slavia nebo spory, které měl se studenty režisér Jiří Menzel.

Škola nicméně v 90. letech získala nové prostory na Malostranském náměstí, kde nyní sídlí rektorát a hudební fakulta, důkladnou rekonstrukcí prošly i budovy a zázemí DAMU a filmové fakulty, a to včetně nezbytného divadla či filmového ateliéru. Všechny fakulty AMU každoročně lákají mnohonásobně víc zájemců, než škola může přijmout. Její kapacita je omezená, příprava umělců totiž patří k nejnákladnějším – například FAMU patří k málu škol na světě, kde se i dnes používá drahá filmová surovina místo levnějšího digitálního záznamu.

V posledních 25 letech studenti akademie stále více ukazují výsledky svojí práce i lidem mimo školu. Divadelní fakulta pořádá od roku 1994 festival Zlomvaz, na který přijíždějí divadelníci ze škol v Brně a Bratislavě i hosté z dalších zemí. K podobně samozřejmým součástem pražského kulturního dění patří i Famufest s přehlídkou studentských filmů, jehož tradice sahá ještě o deset let hlouběji do minulosti. Koncerty a hudební přehlídky pořádá i Hudební fakulta AMU.