Kanadský premiér Justin Trudeau a představitelé Evropské unie dnes v Bruselu podepsali obchodní a hospodářskou smlouvu CETA. Dohoda by měla od příštího roku začít odstraňovat naprostou většinu cel a poplatků, které dosud omezují obchod mezi unií a Kanadou.

Podpis rozsáhlého dokumentu, který se dojednával více než šest let, o několik dní oddálil odmítavý postoj některých belgických regionů. Bez jejich souhlasu nemohla se smlouvou souhlasit belgická vláda.

Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat nárůst vzájemné obchodní výměny až o 12 miliard eur (přes 324 miliard Kč) ročně, podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa.

Za EU dnes dokument podepsali předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a slovenský premiér Robert Fico, jehož země Evropské unii nyní předsedá. Podepsána dnes byla také dohoda o strategickém partnerství bloku a Kanady.

Juncker dnes v poledne při příchodu novinářům řekl, že dnešek je významný den jak pro Evropskou unii, tak pro Kanadu. „Nastavuje mezinárodní standard, který budou následovat ostatní, se kterými vyjednáváme dohody o volném obchodu,“ uvedl a připomněl, že EU má rozpracováno 20 různých jednání. „Konec dobrý, všechno dobré,“ komentoval Juncker odklad konání summitu.

Ambiciózní dohoda CETA, o které se vyjednávalo od roku 2009, odstraňuje naprostou většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchod mezi osmadvacítkou a Kanadou. Dnešní podpis umožňuje její předběžnou platnost už od příštího roku.

V roce 2015 byla Kanada pro EU z hlediska importu dvanáctý nejdůležitější obchodní partner, pro export partner v pořadí třináctý, uvádí Eurostat. Objem vzájemné obchodní výměny v tom roce představoval 63,5 miliardy eur (1,72 bilionu Kč).

Evropské investice v Kanadě v roce 2014 odpovídaly částce 274,7 miliardy eur (7,42 bilionu Kč). Přímé investice Kanady do EU ve stejném roce dosahovaly zhruba 166 miliard eur (4,49 bilionu Kč).

Evropská komise dohodu vnímá jako takzvanou „smíšenou“, kdy ji podepisují i všechny země EU.

Belgická vláda potřebovala k podpisu souhlas všech parlamentů v zemi. Především regionální sněm ve Valonsku ale déle než týden odmítal vládě mandát poskytnout. Složitá jednání nakonec cestu k dnešnímu podpisu odblokovala, aniž se změnil text samotné smlouvy. Obavy Valonů a dalších má rozptýlit několik stránek právně závazných prohlášení, která smlouvu doprovázejí.

Proti podpisu smlouvy se v Bruselu konají protesty, několik desítek lidí se za silné policejní přítomnosti sešlo přímo u budovy, kde se summit koná.