Výběr zemí, které zasáhly skandály kolem údajného vměšování Ruska do voleb (země seřazeny abecedně):

FRANCIE

– Letos v dubnu odhalila japonská protivirová společnost Trend Micro, že štáb vítěze prvního kola francouzských prezidentských voleb Emmanuela Macrona byl vystaven útokům hackerů napojených na Rusko. Informaci potvrdil i šéf digitální sekce Macronovy kampaně Mounir Mahjoubi. Všechny hackerské útoky se podle Mahjoubiho podařilo odvrátit. Útoky byly zaznamenány už v prosinci 2016, ale v té době neměl Macronův štáb o jejich původu žádné důkazy. Podle japonské firmy za útoky stojí skupina známá pod jménem Pawn Storm (Útok pěšcem), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Rusko podobná obvinění vytrvale odmítá.

– Macron nakonec v druhém kole voleb v květnu porazil šéfku krajní pravice Marine Le Penovou, s níž Moskva sympatizuje. Ruský prezident Putin měsíc před prvním kolem voleb Le Penovou oficiálně přijal v Moskvě. Le Penová podle svých slov Putina obdivuje a patří k těm politikům, kteří obhajují sblížení s Ruskem a schvalují ruskou anexi Krymu v roce 2014.

– Macron po prvním kole voleb vykázal ze svých akcí zástupce ruské agentury Sputnik a ruské televizní stanice RT, které jeho mluvčí obvinil z šíření propagandy a falešných zpráv. Již dříve také musel odrážet podezření z mimomanželského homosexuálního vztahu, které šířila ruská média ve francouzské mutaci.

NĚMECKO

– Šéf německé civilní kontrarozvědky Hans-Georg Maassen na jaře hovořil o tom, že je možné, že se Rusko svými zásahy pokusí ovlivnit parlamentní volby, které se konaly v září. Německé tajné služby před tímto nebezpečím varovaly kvůli hackerskému útoku na internetové stránky německého Spolkového sněmu, za kterým stály zřejmě hackeři podporovaní ruskými úřady. Hackerským útokům v minulosti čelila i Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU) těsně před volbami oznámil, že německé úřady nemají poznatky o tom, že by se Rusko pokusilo zasáhnout do zdejšího předvolebního boje. S vazbami na Rusko se netají pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která se stala třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu, když získala 12,6 procenta hlasů, a do národního parlamentu se přitom dostala poprvé. Podle médií až třetina jejích voličů patřila k ruské komunitě žijící v Německu.

USA

– Kauza údajného vlivu Ruska na volby v USA vypukla loni v říjnu, kdy administrativa prezidenta Baracka Obamy veřejně obvinila Rusko z hackerských útoků na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit prezidentské volby v USA. Moskva se následně proti nařčením ohradila. V listopadových volbách nakonec demokratku Hillary Clintonovou porazil republikán Donald Trump, který se funkce prezidenta ujal letos v lednu.

– Naplno se kauza rozhořela letos v lednu, když americké tajné služby – Ústřední zpravodajská služba (CIA), Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i Národní agentura pro bezpečnost (NSA) zveřejnily část své zprávy. V ní dospěly k tomu, že kampaň, která měla ovlivnit volby, nařídil Putin. Jejím cílem bylo podkopat demokratický proces v zemi a pošpinit Clintonovou.

– Klíčovými postavami skandálu byli zpočátku dnes již bývalý šéf FBI James Comey, kterého americký prezident Donald Trump v květnu nečekaně odvolal, a rovněž už bývalý hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn. V kauze se začalo později objevovat i jméno Paula Manaforta, který byl od června do srpna 2016 volebním manažerem Donalda Trumpa a Trumpova syna Donalda, který před soudním výborem Senátu přiznal, že se loni sešel s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou, protože mohla disponovat kompromitujícími informacemi o Clintonové. Schůzce z června 2016 byli přítomni i Trumpův zeť Jared Kushner a tehdejší šéf Trumpovy kampaně Manafort, který se vydal FBI. Kromě Manaforta a jeho společníka Ricka Gatese bylo vzneseno obvinění i proti dalšímu členovi Trumpova předvolebního štábu Georgi Papadopoulosovi.

– Ministerstvo spravedlnosti pověřilo bývalého ředitele FBI Roberta Muellera, aby vedl zvláštní vyšetřování kauzy a kromě Muellerova týmu skandál vyšetřují i čtyři kongresové výbory.

– Snahu o vměšování do amerických voleb ze strany Ruska, konkrétně od ruské Agentury pro výzkum internetu (AII), která je považována za prodlouženou ruku ruské vlády, připustily i hlavní internetové společnosti a sítě jako Google, Facebook nebo Twitter.