Proruští separatisté v neuznávané Doněcké lidové republice na východě Ukrajiny vyhlásili „zvláštní režim samosprávy“ a ohlásili na 18. října místní volby. Tento krok rebelů následně ostře zkritizoval ukrajinský prezident, který ve středu předložil návrh ústavní reformy, jež počítá s decentralizací moci, avšak neuspokojuje požadavky separatistů na autonomii. Ukrajinská armáda mezitím oznámila další incidenty, porušující příměří.

Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko v prohlášení uvedl, že volby mají přispět k posílení příměří a definitivnímu ukončení ozbrojeného konfliktu ve východoukrajinském Donbasu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ale v reakci označil pokus separatistů uspořádat volby – pokud k nim dojde – za „krajně nezodpovědný“. Podle něj bude mít „zničující dopad na proces uvolňování napětí v jednotlivých částech Doněcké a Luhanské oblasti“.

V pozadí přitom Porošenko i v tomto vidí ruku Moskvy. „Pokus uspořádat 18. října nezákonné… podvodné volby, bude znamenat tvrdý útok Ruské federace na Minsk-2,“ řekl Porošenko s narážkou na druhé mírové dohody dojednané v běloruské metropoli letos v únoru.

Jedním z bodů těchto dohod bylo i poskytnutí zvláštního postavení povstaleckým územím v Doněcké a Luhanské oblasti a uspořádání voleb podle ukrajinských zákonů.

Kyjev trvá na tom, že volbám na Donbasu by mělo předcházet splnění prvních tří bodů minské dohody: ukončení bojů, stažení těžkých zbraní a potvrzení tohoto stavu.

Předchozí volby na povstaleckých územích se konaly loni na podzim a na základě jejich výsledku se hlavou takzvané Doněcké lidové republiky stal Zacharčenko a takzvané Luhanské lidové republiky Igor Plotnickij. Ani Ukrajina, ani mezinárodní společenství tyto volby neuznaly.

Agentura Unian připomněla, že Zacharčenko ve středu vyhlásil obec Šyrokyne za „demilitarizované pásmo“, ale přesto separatisté podle ukrajinských úřadů dál pokračovali v ostřelování této obranné pozice u důležitého azovského přístavu Mariupol.

Celkově podle ukrajinské armády separatisté během středy ostřelovali pozice vládních sil ve více než padesátce případů, a to i s využitím houfnic a minometů, které podle minských dohod měly být dávno staženy z fronty. Armádní komuniké se o případných ztrátách nezmínilo.

Boje v oblasti Donbasu si od loňského dubna podle odhadu OSN vyžádaly už na 6500 mrtvých.