Příbuzní členů posádky argentinské ponorky San Juan, která zmizela 15. listopadu v jižním Atlantiku, vyzývají argentinského prezidenta, aby přiměl námořnictvo změnit rozhodnutí ukončit záchrannou operaci kvůli vyhasnutí nadějí na přežití 44 námořníků z nezvěstného plavidla.

„Konečné rozhodnutí náleží vrchnímu veliteli, kterým je prezident. To on by měl zrušit toto nespravedlivé a neodůvodněné řešení,“ prohlásil v televizi otec jednoho z námořníků Luis Tagliapetra a zdůraznil, že neexistují žádné věcné důkazy, že posádku nelze zachránit. Za nepochopitelné považuje rozhodnutí ukončit operaci pouze dva dny poté, co prohledávané oblastí dosáhla loď Sophie Siem s americkou záchrannou miniponorkou na palubě; ještě nedávno na lodi usilovně pracovaly desítky dělníků, aby mohla vyplout a do operace se zapojit.

I otec dalšího z členů posádky, Jorge Villareal, argumentoval, že se dosud nepotvrdila žádná hypotéza o osudu ponorky a její posádky. „V takovém případu raději dál věřím v nejlepší variantu,“ prohlásil v televizi.

Oba otcové si postěžovali, že o rozhodnutí námořnictva se dozvěděli z médií, nikdo z velení flotily se s nimi nespojil.

„Prosím jen o jediné: nepřerušujte záchrannou operaci. Všichni cítíme, že jsou na živu,“ naříkala přítelkyně jednoho z námořníků Susana Álvarezová.

Námořnictvo ve čtvrtek oznámilo, že – vzhledem k pohaslým nadějím na přežití posádky po 15 dnech od zmizení – oficiálně ukončilo záchrannou operaci. Má se ale dál pátrat po vraku ponorky.

„Navzdory obrovskému úsilí nebylo možné ponorku najít,“ uvedl mluvčí námořnictva Enrique Balbi a dodal, že pátrání již dávno přesáhlo dobu, kdy záchrana případných přeživších byla považována za možnou. Ale až dosud se nepodařilo najít žádné stopy.

Poslední zprávu poslala ponorka San Juan 15. listopadu ráno místního času, když se nacházela asi 450 kilometrů od jihovýchodního pobřeží Argentiny. Od té doby o ní nejsou žádné zprávy. Týmy z více než desítky zemí, včetně USA a Ruska, vybavené nejmodernější technikou dosud po ponorce marně pátrají.

Podle expertů je šance na přežití posádky, v níž je i jedna žena, téměř nulová. Za normálních okolností taková ponorka vyplouvá jednou denně na hladinu, aby doplnila vzduch a nabila baterie. Pokud by musela zůstat pod hladinou, vydržela by posádka se vzduchem podle odhadu expertů maximálně tak deset dní.

Naděje zřejmě vyhasly již poté, co byl v okolí místa, kde se ponorka naposledy vyskytovala, zaznamenán hluk, který mohl být explozí, anebo implozí. To je opak exploze a znamená to, že se objekt kvůli nedostatečnému vyrovnání tlaků zhroutí sám do sebe.