Londýn 11. července (ČTK) – Přibližně 80 procent přistěhovalců z východních zemí Evropské unie má v Británii pravidelné zaměstnání. Tito lidé také výrazně převyšují počet těch, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. V Británii žije celkem 1,4 milionu lidí z osmi zemí včetně Česka, jejichž věkový průměr je nižší než ten britský. Vyplývá to z údajůbritského statistického úřadu (ONS), které byly zveřejněny necelý měsíc po začátku vyjednávání o vystoupení Británie z EU.

Právě obavy z přistěhovalců z východu unie byly zásadním tématem loňského referenda, v němž Britové zvolili takzvaný brexit, tedy odchod z EU. Premiérka Theresa Mayová stále trvá na jeho rázné podobě motivované především snahou omezit možnost obyvatel EU stěhovat se na ostrovy.

Oficiální data přitom ukazují, že pouze jeden z 89 přistěhovalců ze zmíněné skupiny zemí je v seniorském věku a závisí na příjmu z důchodu, zatímco zbylých 88 je mezi 15 a 65 lety věku. V rámci britské populace je tento poměr jedna ku třem a půl.

Čtyři pětiny přistěhovalců vydělávají a odevzdávají britské státní pokladně na daních nemalé částky. V některých odvětvích tvoří výraznou část zaměstnanců, například v potravinářství pochází celá čtvrtina pracovníků z osmi zemí, do níž vedle Česka patří také Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Z této skupiny jsou v Británii jasně nejpočetnější Poláci, kterých tam žije přes 800.000, hned za nimi jsou Litevci se 170.000, Čechů je téměř 50.000, tedy méně než Lotyšů, Slováků či Maďarů. Třetina ze zaměstnaných českých přistěhovalců podle statistik pracuje ve finančním sektoru.

Premiérka Mayová v červnu uvedla, že chce, aby s občany Evropské unie žijícími v Británii legálně nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity, tedy aby měli stejná práva například pokud jde o lékařskou péči a školství. Evropský parlament v pondělí označil tento návrh za diskriminaci občanů unie.