Evropská komise v rámci svého projektu povinných kvót pro rozdělení migrantů mezi unijními zeměmi počítá s tím, že v určitých případech bude mít přijímací země možnost konkrétní osobu odmítnout. Vyplývá to z návrhů komise, které v pondělí v Bruselu na mimořádné schůzce projednají ministři vnitra a spravedlnosti evropské osmadvacítky. Odmítnout přijetí konkrétní navržené osoby má být možné například z bezpečnostních důvodů.

Země ze středu a východu EU, včetně ČR, plány komise na „kvóty na uprchlíky“ jednoznačně odmítají. Naopak západní státy Unie a samotná Evropská komise postup pokládají za nutný projev vzájemné solidarity mezi partnery v EU.

Podle návrhu, který co do velikosti výrazně rozšiřuje podobný krok předložený na jaře, by si měly státy méně zasažené migrační či uprchlickou krizí rozebrat celkem 120.000 osob z Řecka, Maďarska a Itálie. Česko by mělo přijmout 2,48 procenta celkového počtu.

Konkrétně to znamená 1340 lidí od maďarské, 1251 od řecké a 387 osob od maďarské strany. V případě, že návrh členské země EU schválí, by tyto počty doplnily celkem 1100 osob, které se Česká republika už dříve rozhodla dobrovolně převzít od Itálie a Řecka.

Nejedná se ale o podíl z celkové masy nyní přicházejících či připlouvajících lidí. Stejně jako v květnu i nyní návrh komise předpokládá přerozdělení jen těch žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří mají reálnou šanci v řízení skutečně azyl získat. V současnosti tak budou uvnitř EU přemísťováni jen občané Sýrie, Iráku a Eritreje, důraz má být kladen na „ohroženější skupiny“ včetně dětí.

Představou evropské exekutivy je, že členské země budou v pravidelných intervalech oznamovat, kolik lidí jsou v danou chvíli schopné převzít. Maďarsko, Řecko a Itálie pak ve spolupráci s Evropským azylovým podpůrným úřadem (EASO) a zástupci přijímající země přímo identifikují osoby, které splňují stanovené podmínky.

Návrh komise mimo jiné uvádí, že jiné zemi nebude předán nikdo, komu nebyly odebrány otisky prstů pro snadnou příští identifikaci. Země mohou konkrétní osobu odmítnout přijmout například z bezpečnostních důvodů. Procedura by neměla trvat déle než dva měsíce.

Evropská komise slibuje přemísťování podpořit 780 miliony eur (přes 21 miliard Kč) z unijního rozpočtu. Přijímající země získá 6000 eur za každého přijatého žadatele o azyl, stát, který jej předává, pak 500 eur na cestovní výdaje.

Přemísťovaní žadatelé mají mít právo být přesunuti s rodinou do stejné země, o řízení a definitivním rozhodnutí musí být včas informováni.

Ve snaze zabránit tomu, aby přemístění žadatelé o azyl odešli do třetí země, například z ČR do Německa, mohou přijímající členské země například zvážit pro dotyčné povinnost pravidelného hlášení se na úřadech či je přímo podporovat především materiálně.

„Členské země by žadatelům (o azyl) neměly poskytovat národní cestovní doklady či jiné pobídky včetně finančních, které by podpořily cestování do dalších členských zemí,“ uvádí komise. Pokud úřady třetí země žadatele o azyl naleznou a on se odmítne dobrovolně vrátit do státu, který jeho žádost vyřizuje, má tam být deportován.