Paříž 28. dubna (ČTK) – Prozatímní předseda francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) Jean-François Jalkh se dnes vzdal své funkce kvůli obvinění z popírání holokaustu. Jalkh se vedení strany ujal poté, co předsedkyně strany a prezidentská kandidátka Marine Le Penová v pondělí oznámila, že dočasně pozastavuje své působení v čele FN, aby mohla být nadstranická.

Jalkhovi se staly osudným výroky z rozhovoru z roku 2000, v němž vyjádřil pochybnost o existenci plynových komor v nacistických vyhlazovacích táborech. Nasazení cyklonu B v nich je podle jeho tehdejšího prohlášení technicky nemožné.

Podle místopředsedy FN Luise Aliota nyní krajně pravicovou stranu povede další místopředseda Steeve Briois, zatímco Jalkh se bude věnovat očištění svého jména. Popírání holokaustu je ve Francii trestným činem.

Le Penová se předsednictví Národní fronty vzdala v pondělí. Zdůvodnila to tím, že vždy věřila, „že prezident je prezidentem všech Francouzů a že má sjednocovat všechny Francouze“. „Budu nad stranickým uvažováním,“ dodala. Nový prozatímní předseda Briois je považován za blízkého spojence Le Penové. Je starostou bašty Národní fronty, města Hénin-Beaumont na severu země.

Le Penová se v posledních letech usilovně snažila zbavit Národní frontu nálepky antisemitské strany, kterou politické uskupení dostalo kvůli výrokům svého někdejšího předsedy Jeana-Marieho Le Pena. Otce současné prezidentské kandidátky ze strany kvůli antisemitským výrokům dokonce vyloučili.

Sama Le Penová ale 9. dubna popřela, že by Francie nesla odpovědnost za deportace více než 13.000 Židů z pařížského velodromu do nacistických táborů smrti v roce 1942, které realizovali francouzští četníci na příkaz německé okupační správy. Kritizoval ji za to například izraelský prezident Reuven Rivlin.

Marine Le Penová se 7. května utká s centristou Emmanuelem Macronem o funkci francouzského prezidenta. Macron dnes navštíví Oradour-sur-Glane, jehož více než 600 obyvatel nacisté v roce 1944 vyvraždili.