Důchodci ve věku nad 65 let mají v průměru závazky přes 27.000 korun. Často jde o dluhy, ke kterým se senioři zavážou kvůli svým dětem a vnoučatům. Údaje vyplývají ze statistiky společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

Nejvíce dlužníků nad 65 let věku je z Ústeckého a Moravskoslezského kraje (shodně kolem 13 procent), nejméně ze Zlínského kraje (dvě procenta).

Průměrný dluh žen v důchodovém věku činí 26.100 korun, u mužů je to 28.800 Kč. Pokud by si důchodce s průměrným českým důchodem necelých 11.000 korun ponechal pouze životní minimum (3410 Kč) a ze zbytku penze splácel dluh, trvalo by umoření závazku bezmála čtyři měsíce. Jiný příjem než penzi důchodci zpravidla nemají. Podle údajů Českého statistického úřadu ve věku 65 až 69 let zaměstnáno pouze 15,6 procenta mužů a 7,9 procenta žen.

„Staří lidé chtějí být své rodině užiteční a pro své děti nebo vnoučata by udělali cokoliv. Proto se často nechají přesvědčit, aby na sebe vzali úvěry svých příbuzných, kteří si z různých důvodů nemohou půjčit peníze sami. S takovými příběhy se naši poradci bohužel setkávají denně,“ uvedla mluvčí KRUK Markéta Fixová.

V případě, že děti nebo vnoučata přestanou dluh splácet, dostávají se senioři do kritické situace. „Z našich údajů přitom vyplývá, že až pětina zadlužených osob, které mají problémy se splácením svých závazků, si svým jménem půjčilo peníze pro někoho jiného,“ dodala.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na konci loňského roku evidovala téměř 80.000 exekucí včetně insolvencí na vyplácené důchody. Jejich počet meziročně stoupl o 6,2 procenta. Věřitelům důchodců vyplatila ČSSZ loni 1,84 miliardy korun. Ve 44.000 případů ČSSZ evidovala tzv. exekuční titul na důchod, který je tak nízký, že z něj nelze provádět srážky. Neschopností splácet dluh nezaniká, ČSSZ exekuční rozhodnutí eviduje a pravidelně vyhodnocuje schopnost splácet a výši srážek.

Podle ČSÚ pracuje v Česku kolem 70.000 lidí ve věku 65 až 69 let. Více než pětina neaktivních důchodců do 70 let (čtvrt milionu lidí) si přála v době odchodu do penze dále pracovat. Každý dvacátý neaktivní důchodce zároveň uvádí, že hlavní příčinou odchodu z aktivního života byla ztráta práce a nemožnost najít jiné zaměstnání. Ze zdravotních důvodů odchází do důchodu kolem sedmi procent pracujících v důchodovém věku. Přes 80 procent pracujících důchodců uvádí jako důvod svého zaměstnání finanční zajištění.