Řecká levicová strana Syriza odstupujícího premiéra Alexise Tsiprase vede před zářijovými volbami jen s těsným náskokem před opozičními konzervativci. Vyplývá to z vůbec prvního průzkumu veřejného mínění uskutečněného pro místní média.

Vyrovnaný boj o místa v parlamentu

Podle údajů agentury Interview, která průzkum provedla pro regionální televizi Vergina, má Syriza podporu 24 procent dotázaných, zatímco opoziční Nová demokracie má 22 procent. Podle listu Ethnos se tak rýsuje „derby“ mezi nejsilnějšími parlamentním stranami, ve kterém možná nebude do poslední chvíle jisté, kdo vyhraje. Navzdory minimálnímu rozdílu získaných hlasů totiž vítěz voleb získává bonus 50 poslanců, a tím pádem i zdaleka nejsilnější postavení v parlamentu.

Vládu bude muset tvořit opět koalice 

Daný poměr ale první straně nezajistí nadpoloviční většinu mandátů ve 300členném parlamentu, takže nezbytné bude opět sestavení koaliční vlády. Vítěz bude podle průzkumu mít z čeho vybírat, protože do parlamentu se údajně může dostat devět politických stran.

Na třetím místě podle Interview mají opět skončit neonacisté ze Zlatého úsvitu s šesti procenty hlasů. V těsném sledu za nimi jsou s 5,5 procenta liberálové ze strany Potami. Pak následují se 4,5 procenta komunisté, socialisté a nově vzniklá strana Levicová jednota, která se kvůli svému odporu vůči dohodě s mezinárodními věřiteli odštěpila od formace Syriza.

Nové strany míří do parlamentu

Nově by poslance získal doposud okrajový Svaz centristů se čtyřmi procenty hlasů a nad hranicí volitelnosti by se v parlamentu udrželi s 3,5 procenta preferencí i nacionalističtí Nezávislí Řekové, kteří se stranou Syriza byli v dosavadní vládní koalici.

Před druhými předčasnými volbami v zemi zveřejnil již jeden průzkum německý list Bild, který přiznal větší rozpětí mezi stranami Syriza a Nová demokracie. Na třetí místo umístil liberály, na čtvrté Levicovou jednotu a až na páté neonacisty.

Druhé předčasné volby v jenom roce

Volby se budou konat poté, co minulý týden podal Tsipras s vládou demisi. Tento krok zdůvodnil tvrzením, že kabinet vyjednáním podmínek nového záchranného programu s mezinárodními věřiteli vyčerpal svůj mandát z rovněž předčasných voleb, které se konaly letos v lednu.