Ruský prezident Vladimir Putin dnes na Východním hospodářském fóru varoval před kroky, které by mohly dál zvýšit napětí ve vztazích se Severní Koreou, a přislíbil, že Rusko se pokusí přimět KLDR k návratu k jednáním o severokorejském jaderném programu.

Podle Putina je třeba postupovat velice obezřetně, „aby severokorejské vedení nebylo vyprovokováno k nějakým krokům na obranu národní bezpečnosti“. „Zachovali jsme si jisté komunikační kanály se Severní Koreou a využijeme jich k tomu, aby se zmírnila nynější ostrá konfrontace,“ přislíbil ruský vůdce. Jakékoli kroky, které by vedly k dalšímu vyhrocení situace, považuje za kontraproduktivní.

Putin se ve Vladivostoku setkal s jihokorejskou prezidentkou Pak Kun-hje. Ta na fóru označila KLDR za příčinu, kvůli které není naplno využit potenciál ruského Dálného východu se zásobami ropy a zemního plynu. Stabilitu a rozvoj regionu ohrožuje jaderný a raketový program KLDR, která provedla již čtyři jaderné testy a v posledních letech podnikla téměř dvě desítky zkoušek balistických raket. „Pokud nedokážeme zabránit vývoji jaderné zbraně, v nedaleké budoucnosti se severokorejská jaderná hrozba stane realitou,“ varovala jihokorejská prezidentka.

Japonský premiér Šinzó Abe, se kterým Putin jednal v pátek, na vladivostockém fóru opět apeloval na vyřešení rusko-japonského územního sporu o Kurilské ostrovy. „Vladimíre, jsme z jedné generace. Projevme odvahu, přeberme odpovědnost a překonáme překážky a zanecháme příštím pokolením svět, ve kterém Rusko a Japonsko využíjí svůj obrovský potenciál. Udělejme tečku za nenormální situaci, která trvá už více než 70 let, a společně začněme novou éru rusko-japonských vztahů,“ zdůraznil Abe.

„Šinzó, každý z nás se na problém dívá z hlediska svých národních zájmů. Ale shodujeme se v tom, že problém musíme vyřešit,“ odvětil Putin. Minulost by podle něj neměla bránit pokroku a také je záhodno zamyslet se nad tím, jak se zbavit problému, který brání v rychlejším postupu. Putin ujistil o ochotě podniknout rozhodnější kroky, „ale musí to být kroky dobře připravené“. Znovu zdůraznil, že vyřešení sporu vyžaduje hodně důvěry a také to, aby se ani jedna strana necítila poraženou.

Japonsko a Rusko se od roku 1945 přou o jižní část souostroví a doposud kvůli tomu nepodepsaly mírovou smlouvu, více než 70 let po skončení války. Tokio vznáší na základě dohody z roku 1855 nárok na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai, které na konci druhé světové války anektoval Sovětský svaz. Tokio ruskou svrchovanost nad nimi neuznává.