Rakousko plánuje vyslat vojáky do Brennerského průsmyku, aby na hranicích s Itálií pomohli zvládnout očekávaný nárůst počtu migrantů proudících do Evropy přes Středozemní moře. Uvedl to rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil v sobotním rozhovoru pro německý list Die Welt s tím, že Vídeň k tomuto kroku vede nedostatečná ochrana vnějších hranic Evropské unie. Rakouský prezident Heinz Fischer zase vyjádřil pochybnosti o dohodě mezi EU a Tureckem řešící vracení uprchlíků z Evropy.

„Protože vnější hranice EU nejsou účinně chráněny, Rakousko brzy zpřísní kontrolu svých hranic,“ řekl Doskozil. „Očekáváme, že cesta přes centrální část Středozemního moře bude v příštích týdnech velmi využívána,“ zdůvodnil obavy Vídně z toho, že přes Itálii by na rakouské území mohly putovat tisíce migrantů týdně.

Doskozil připomněl, že jen minulý týden přes centrální část Středozemního moře připlulo do Evropy na 5000 migrantů. „Až se počasí zlepší, jejich počet prudce vzroste,“ dodal. Vojáci by podle něj mohli podporovat pohraničníky a také pomoci při registraci migrantů, rozdávání humanitární pomoci či při deportacích.

Rakousko již v únoru zavedlo na hranicích pravidlo, podle něhož přijímá nanejvýš 80 žádostí o azyl denně. Proud uprchlíků směřujících do západní Evropy se v posledních týdnech snížil, což souvisí zejména s faktickým uzavřením takzvané balkánské cesty. Podle dnes zveřejněných německých údajů překročilo během března německé hranice z Rakouska 5000 běženců, což je méně než sedmina počtu z února, kdy jich přišlo 38.570.

Podle Doskozila však hrozí, že počty začnou zase růst, až migranti najdou nové cesty, například přes Bulharsko či Albánii.

Kritická slova na adresu dohody s Tureckem, která přispěla k uzavření balkánské cesty a umožnila vracení uprchlíků z Řecka do Turecka, dnes rakouský prezident Fischer zdůvodnil tím, že v Turecku panuje „velmi složitá“ situace.

„Zda to (dohoda Bruselu s Ankarou) bude úspěšné? Jsem skeptický,“ prohlásil Fischer v pořadu Mittagsjournal rozhlasové stanice Ö1. „V Turecku se momentálně děje více věcí, které se mi nelíbí,“ vysvětlil v narážce na porušování lidských práv v zemi, která se zavázala přijímat zpět desetitisíce běženců. Organizace na ochranu lidských práv Ankaru obviňují z toho, že střílí na syrské uprchlíky, aby jim zabránila v překročení hranic.

„Čím horší ovšem bude situace v Turecku, tím těžší bude považovat dohodu EU-Turecko za úspěšnou součást uprchlické politiky,“ řekl rakouský prezident.

Pokud bude turecký přístup k uprchlíkům pokračovat, bude podle něj jistě nutné znovu vážně o tom jednat v institucích EU, zdůraznil. O vypovězení dohody s Tureckem ale nechtěl mluvit bez dohody s vládou. To by bylo „unáhlené politické oznámení“, řekl.

Postup rakouské vlády – včetně nově ohlášeného restriktivního přístupu k azylovému řízení – Fischer obhajoval. Poukázal na to, že za první čtvrtletí letošního roku bylo podáno 12.000 žádostí o azyl.

Rakouská vláda se v lednu dohodla na ročním limitu na počet přijímaných žádostí o azyl, který stanovila na 37.500. Změnila proto i režim na hranicích, kde od poloviny února začala přijímat nanejvýš 80 žádostí denně. Opatření vedoucí k dodržení stanoveného limitu tak sice začala uplatňovat, ve formě právního nařízení či zákona však zatím neexistují.

Podle rakouského vicekancléře Reinholda Mitterlehnera by vláda mohla příslušný balíček zákonů předložit parlamentu do konce dubna. Pokud ho schválí, což je pravděpodobné, mohl by začít platit už 1. června.