Bývalý středočeský hejtman David Rath považuje druhou část korupční kauzy, v níž policisté ve středu navrhli novou obžalobu, za vývar ze stejných odposlechů, které byly použity v první části případu. Rath to napsal na dotaz ČTK. Pochybnosti nad novým návrhem mají také jeho advokáti. Spis má nyní na stole státní zástupce, který bude rozhodovat o případném podání obžaloby ke Krajskému soudu v Praze. Když o osudu případu rozhodoval poprvé, tak trvalo 11 měsíců, než kauza doputovala k soudu.

Druhá část případu se týká údajné manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, konkrétně rekonstrukcí či výstavby pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro středočeskou záchrannou službu. Případ se dostal k soudu v červenci 2016, loni v lednu však byl vrácen policii k došetření.

V usnesení soud rozhodnutí zdůvodnil tím, že byly nezákonně pořízeny odposlechy, což by mělo mít za následek odstranění některých důkazů ze spisu. Soud také třeba nařídil znovu vyslechnout některé svědky. Za další nedostatek soud označil to, že se část obviněných nemohla seznámit s původním celým spisem, ze kterého pak byly jednotlivé části kauzy vyčleněny.

Podle advokáta Romana Jelínka policie při došetření kauzy vyslechla zástupce obviněných firem k tomu, zda měly nastavena protikorupční opatření. Další důkazy podle něj zajišťovány nebyly. „Důkazně je situace v zásadě stejná jako v roce 2012 a 2013, tedy těžiště stojí na prostorových a telefonních odposleších,“ sdělil ČTK Jelínek. Podle něj se tam sice vedou hovory o zakázkách a penězích, což ale neprokazuje nekalý úmysl nebo spáchání zločinu.

Rath dnes opět zpochybnil odposlechy pořízené policií. „Jde o druhý vývar ze stejných odposlechů. Když už je jednou pořídili, tak si práci protahují už šest let,“ uvedl Rath. Bývalý vrcholný politik se domnívá, že policie a státní zástupci při došetření ignorovali příkazy soudu.

Podle Jelínka je použitelnost odposlechů zatím otevřenou otázkou, kterou možná vyřeší až Ústavní soud. Ten je posledním článkem justice, kde může rozsudek a právní spor o použití odposlechů skončit. „Na něm bude záviset, zda potvrdí očividnou pravdu o tom, že v soudních spisech k povolení sledování a příkazech k odposlechům se nenacházejí žádné právně významné listiny, tím méně důkazy, či přijme hru na vyšší spravedlnost,“ uvedl Jelínek.

Pochybnosti nad zhruba rok trvajícím došetřováním případu vyjádřil také další z Rathových obhájců Adam Černý. „Mám za to, že důkazní situace je pořád stejná,“ podotkl Černý. Ve vztahu k odposlechům uvedl, že je podle něj zvláštní, že záznamy z první části případu jsou použity i v té druhé. Tohoto argumentu se částečně týkalo také usnesení soudu, které případ vrátilo k došetření.

V první části kauzy bylo obžalováno 11 lidí. Případ je nyní těsně před rozsudkem, který by měl soud vynést 27. června. Krajský soud v Praze nejprve v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Tato část případu se týká manipulace s tendry na modernizace středočeských nemocnic, opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku či hostivického gymnázia.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner