Řecké úřady v závěru týdne ohlásily výrazný nárůst počtu imigrantů, kteří do Řecka připlouvají z Turecka. Řecká média to v sobotu označila za snahu Ankary vyvíjet tlak na Evropskou unii. Čtvrteční a páteční summit EU měl na programu mimo jiné právě migrační krizi a jeho účastníci se shodli, že na toto téma chtějí počátkem března uspořádat zvláštní vrcholnou schůzku za účasti tureckých reprezentantů.

Unijní představitelé označili za prioritu řešení migrační krize to, aby Řecko a Turecko plnily své závazky. Český ministr obrany Martin Stropnický to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce označil za zbožná přání a dobře míněná hesla a prohlásil, že ho zklamal přístup unijního summitu k návrhům takzvané visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V4 poukázala na nutnost zlepšení kontroly vnějších hranic a zastavení migračního proudu; pokud pokrok při ochraně hranic a spolupráce s Tureckem zůstanou za očekáváním, měl by být podle V4 připraven alternativní plán v podobě ochrany schengenského prostoru volného pohybu na nové linii severně od Řecka.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se jen ve čtvrtek a v pátek na řecké ostrovy dostalo 4600 a 4800 uprchlíků. To je více než dvojnásobek denního průměru, který se od začátku roku pohybuje kolem 1740 lidí. S nově zvýšeným množstvím v posledních dnech počet příchozích migrantů v únoru vyskočil na 27.555; během loňského února Řecko zaznamenalo 2783 běženců.

Z Německa o víkendu přicházely informace o aktivitách odpůrců imigrace. V noci na dnešek hořel bývalý hotel v saském Budyšíně, z něhož se měla stát ubytovna pro uprchlíky. Požár s neskrývanou radostí sledovalo několik desítek lidí a někteří se prý snažili překážet hasičům v jejich práci. „Je nesnesitelné, jak otevřeně a neuctivě je projevována nenávist vůči cizincům,“ komentoval to saský ministr vnitra Markus Ulbig.

V sobotu se představitelé německé policie bránili kritice za způsob řešení incidentu u města Clausnitz jižně od Drážďan, kde dav zablokoval autobus, který vezl migranty do nové ubytovny. Policisté nedokázali dav od autobusu oddělit a podle některých stížností násilně nutili migranty vystoupit. Policejní vedení tvrdí, že nemělo k dispozici dostatek lidí.

Některé evropské země v posledních dnech pokračovaly v krocích proti sílícímu imigračnímu tlaku. Podle řeckého policejního zdroje Makedonie dnes přestala na své území vpouštět afghánské uprchlíky přicházející z Řecka. Skopje tak reagovalo na obdobná rozhodnutí dalších zemí – Rakouska, Slovinska, Chorvatska a Srbska – na takzvané balkánské cestě, po níž proudí do bohatších zemí EU běženci z Blízkého východu, Asie a Afriky.

Slovenský premiér Robert Fico na bruselském summitu EU oznámil, že po rozhodnutí Vídně omezit počet žadatelů o azyl je Slovensko připravené přijmout technická opatření k ochraně hranic s Rakouskem. „Musíme se připravit i na technické bariéry. Pokud začínají některé země, tak jako Rakousko, přijímat jednostranná opatření, což by mohlo v důsledku znamenat, že budeme pod obrovským tlakem migrantů, pak i my máme právo přijímat jednostranná opatření,“ řekl Fico podle slovenské tiskové agentury TASR.

Česko je podle svého ministra vnitra Milana Chovance na případné omezení toku migrantů v Rakousku připraveno dlouhodobě. „Pokud by se stalo cokoliv, co by vybočilo a ohrožovalo ČR, jsme připraveni v řádu několika hodin nasadit armádu, policii ve zvýšené míře na česko-rakouské pomezí,“ řekl ČTK Chovanec.

Francouzské úřady podle sobotní zprávy BBC nařídily stovkám migrantů, aby opustili uprchlický tábor v přístavním městě Calais. Pokud neuposlechnou, budou nuceně vystěhováni. V Calais se nadivoko usadilo na 4000 imigrantů snažících dostat se do Británie. Nařízení se podle úřadů týká asi 1000 lidí z jižní části tábora. Dobrovolníci pomáhající v táboře mluví až o 2000 uprchlících, kteří se do úterních 20:00 SEČ mají stěhovat.