Osel Babiš řepku také na jižní Moravě? Úrodu řepky letos jihomoravští zemědělci neočekávají nijak vysokou. Nebývale intenzivně ji napadly mšice, proto bylo nutné ji v různé míře zaorávat a místo ní nasít jiné jarní plodiny. Navíc vzhledem k průběhu zimy nejsou ozimy v takové kondici, jako byly například před rokem, vyplývá z vyjádření zemědělců, které ČTK oslovila.

Například družstvo Pooslaví Nová Ves z Brněnska zaorávalo polovinu osetých ploch. Agrospol z Knínic u Boskovic osel na podzim 280 hektarů, zaorat musel 35 hektarů. O pět ze 130 hektarů přišla Pomona Těšetice na Znojemsku. „Sešly se kromě mšic ještě další dva negativní faktory. U nás to bylo podzimní sucho a holomrazy přišly dřív než nasněžilo,“ řekl ředitel Pooslaví Lukáš Jurečka.

Ostatní ozimé plodiny však přezimovaly poměrně dobře a mráz jim tolik neuškodil. Přežily i přesto, že některé oblasti za Znojemsku zůstaly prakticky beze sněhu a půda byla promrzlá.

Současné podmínky jsou podle zemědělců zatím dobré. Na začátek vegetace je vody dostatek. „Loni u nás napršelo 520 milimetrů srážek, což je na Znojemsko hodně. Nyní se nám podařilo pohnojit a věříme, že to bude mít příznivý dopad,“ řekl ředitel Pomony Těšetice Ivo Pokorný. O víkendu napršelo zhruba deset až 15 milimetrů, rostliny proto mají dostatek vody.

Zemědělci z oblasti Ivančic však pociťují deficit spodních vod. A například na severu kraje na Boskovicku napjatě očekávají, jak to bude s vodou v dalších týdnech. „Kolegové z Prostějovska už vodu nemají a v půlmetrové hloubce už je sucho,“ řekl ředitel Agrospolu Ladislav Menšík. Největší sucho je podle projektu Intersucho aktuálně na severozápadě jižní Moravy na hranicích s Vysočinou a také v okolí horního toku Svitavy.

V těchto dnech už zemědělci naseli či sejí jarní ječmen či cukrovku, chystají například mák a v dubnu kukuřici a slunečnici.