Kontrole Poslanecké sněmovny by měly nově podléhat všechny rozvědky, zaveden má být i druhý stupeň jejich kontroly odvozený od Sněmovny a vlády. Počítá s tím novela zákona o zpravodajských službách, který ve středu projedná vláda. Cílem návrhu, který premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) probíral se zástupci všech poslaneckých klubů, je důslednější systém kontroly zpravodajských služeb.

Posílení kontroly zpravodajských služeb slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, jednotné armádní zpravodajské služby, která se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou činnost. Nově mají poslanci dostat možnost dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

Vedle toho má být zřízen i pětičlenný orgán nezávislé kontroly, složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob. Ten by kontroloval všechny zpravodajské služby. Původní návrh počítal s tím, že by jeho členy mohli být pouze soudci, státní zástupci či členové kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu. Aktuální verze však naopak soudce výslovně vylučuje a požaduje jen to, aby člen byl občanem ČR, dosáhl 40 let a kromě vysokoškolského právnického vzdělání měl prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.

Původní řešení mělo být zárukou důvěryhodnosti členů, ale úřad vlády od něj ustoupil kvůli výhradám ministerstva spravedlnosti. Resortu vadila nutnost dočasného zprošťování funkce soudce pro každou jednotlivou kontrolní akci, trval na tom, že funkci je třeba vykonávat kontinuálně. Ministerstvo navíc upozorňovalo i na možné prodlužování soudních sporů. Kvůli možné protiústavnosti vypadl z předlohy u kandidátů do kontrolního orgánu i zákaz členství v politické straně.

I přes připomínku ministerstva financí trvá Úřad vlády na to, aby vstup do kontrolního orgánu byl zapovězen i bývalým vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů a bývalým příslušníkům rozvědek. „Jejich dřívější působení ve zpravodajské službě může s ohledem na specifické zaměření konkrétní zpravodajské služby, zátěž z osobních vztahů nebo okolnosti ukončení jejich působení ve zpravodajské službě vyvolat újmu na nestrannosti,“ uvádí Úřad vlády.

Podle BIS by měl být dočasně zproštěn funkce ten člen kontrolního orgánu, u kterého začalo řízení vedoucí ke ztrátě prověrky. Úřad vlády ale nesouhlasí a argumentuje tím, že i během tohoto řízení je prověrka nadále platná. Zahájení řízení o zrušení prověrky by navíc mohlo nástrojem, jak paralyzovat činnost orgánu nezávislé kontroly, uvedl úřad.