Moskva 24. března (ČTK/AFP) – Když Anna Kuzevová zjistila, že je znovu těhotná, propadla panice. Jako svobodná matka bez bydlení, stálého příjmu a rodinné podpory si nedokázala představit, jak by mohla vychovávat třetí dítě. Rozhodla se tedy pro interrupci. Aktivistka pravoslavné církve jí nabídla přístřeší v centru pro těhotné ženy.

„Přijmeme tě, ale nesmíš potratit,“ řekla Anně. Třiatřicetiletá žena má nejmenšího Ilju na klíně a její starší, čtyřletá dcerka Antonina si vedle ní hraje s panenkou.

Toto centrum, nazývané Dům matek, leží v centru Moskvy a může poskytnout útočiště až deseti ženám s dětmi, a to na několik dní i na celý rok. Otevřeno bylo v roce 2012 a je výrazem znepokojení církve nad potraty, uvádí jeho ředitelka Marija Studěnikinová, která Annu přesvědčila, aby si nenechala dítě vzít.

„Bezpečnost naší země závisí na tom, jaké obyvatelstvo máme,“ prohlašuje a upíjí čaj pod ikonou Panny Marie.

Jak carské, tak sovětské a postsovětské Rusko má k otázce interrupcí složitý vztah. Sovětský svaz byl v roce 1920 první zemí na světě, která povolila umělé přerušení těhotenství, které bylo v době carismu zakázáno. Avšak o pár let později, v roce 1936, stalinský režim interrupce zase zakázal.

V roce 1955 byly potraty znovu povoleny a staly se tak běžnými, že v následujících desetiletích fungovaly v podstatě jako způsob antikoncepce. Teprve po rozpadu SSSR v roce 1991 se rozšířilo používání prezervativů a antikoncepčních pilulek a úřady zahájily osvětové programy.

Podle oficiálních statistik byl počet potratů v Rusku v roce 1993 jedním z nejvyšších na světě: na 100 živě narozených dětí připadalo 235 potratů. V letech 1993 až 2015 ale tento počet prudce klesl: na 100 živě narozených dětí připadalo 44 potratů.

Na interrupce však pohlížejí jako na rostoucí problém ruské úřady i pravoslavná církev, upozorňuje agentura AFP. Církev, k níž se hlásí většina Rusů, soudí, že potraty přispívají k demografické krizi, kterou země prochází od roku 1991. Církev také pravidelně žádá úřady, aby možnost interrupce omezily.

Loni poslanci navrhli stažení interrupcí ze seznamu úkonů hrazených pojišťovnou. Jejich návrh zákona sice neprošel, ale schválen byl jiný, který zavazuje nemocnice vyžádat si znovu oprávnění k výkonu interrupcí.

Petice požadující zákaz potratů získala 400.000 podpisů, včetně podpisu nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve patriarchy Kirilla.

Se souhlasem ministerstva zdravotnictví se církvi podařilo proniknout do nemocnic, kde působí její „konzultanti“, jimž se podle Nadace svatého Basila Velikého daří přesvědčit 15 až 20 procent žen, aby si dítě ponechaly.

Během tří let se počet těchto konzultantů a center prevence ztrojnásobil. Téměř 40.000 žen se tak rozhodlo interrupci nepodstoupit, uvedla ministryně zdravotnictví Veronika Skvorcovová, kterou těší, že loni počet potratů klesl o 13 procent.

Vliv pravoslavné církve na politiky je silný a ruská hnutí proti potratům kopírují metody od svých amerických protějšků z Hnutí pro-life. Nadace svatého Basila Velikého navázala partnerství se sdružením World Congress of Families, jehož ředitel Larry Jacobs se v roce 2012 v Kremlu zúčastnil fóra o rodinných hodnotách.