Ruský stíhací bombardér Su-34 narušil v pátek turecký vzdušný prostor. Turecké ministerstvo zahraničí si kvůli tomu již předvolalo ruského velvyslance a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že se chce kvůli incidentu setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusko tvrzení Ankary popřelo a označilo je za tureckou propagandu.

Loni v listopadu turecká armáda sestřelila ruské letadlo, které narušilo turecký vzdušný prostor blízko syrských hranic. Incident vyvolal novou diplomatickou krizi mezi oběma zeměmi.

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg po zprávě o novém incidentu vyzval Rusko, aby podniklo všechna nutná opatření, která zajistí, že vzdušný prostor Turecka už nebude znovu narušen.

„Předchozí incidenty ukázaly, jak je takové jednání nebezpečné,“ uvedl v prohlášení Stoltenberg. „Vyzývám Rusko, aby jednalo zodpovědně a plně respektovalo vzdušný prostor NATO. Rusko musí podniknout všechna nutná opatření, aby zajistilo, že se žádné takové narušení už nebude opakovat,“ dodal. Vyjádřil také solidaritu zemí NATO s Tureckem, které je členem aliance.

Turecké ministerstvo ve zveřejněném prohlášení uvedlo, že letadlo bylo před vstupem do tureckého vzdušného prostoru několikrát varováno v ruštině i v angličtině. Ministerstvo podle agentury AP obvinilo Rusko z eskalace napětí a varovalo, že Moskva ponese zodpovědnost za případné následky. Letadlo mělo být v tureckém vzdušném prostoru 20 až 25 sekund, a to nad územím provincie Gaziantep u hranic se Sýrií.

Ruské ministerstvo obrany ale tvrzení Ankary odmítlo. „Je to propaganda bez důkazů,“ řekl agentuře Interfax mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Turecký prezident Erdogan před odletem na návštěvu Latinské Ameriky novinářům řekl, že se chce osobně setkat s ruským prezidentem Putinem a své přání již sdělil ministerstvu zahraničí. Oba státníci se od listopadového sestřelení ruského letadla nad Tureckem nesetkali a Erdogan říká, že o schůzku s Putinem už projevil zájem několikrát. Vždy ale bez úspěchu.

Rusko loni odmítlo, že sestřelený letoun operoval v tureckém vzdušném prostoru. Moskva po incidentu zavedla sérií sankcí vůči Turecku, zvláště ekonomických, a současně obvinila Ankaru z finanční podpory teroristické organizace Islámský stát. Kreml mimo jiné tvrdí, že Turci od Islámského státu nakupují ropu. Rusko zakázalo dovoz tureckých potravin, prodej zájezdů do Turecka a zarazilo většinu stavebních projektů s účastí tureckých firem.

Jak Rusko, tak Turecko podnikají nálety na Sýrii, postoj k syrské krizi mají ovšem rozdílný. Zatímco Rusko je spojencem syrského prezidenta Bašára Asada a zaměřuje své nálety na jeho odpůrce včetně civilistů, Turecko je Asadovým odpůrcem.