Ruský umělec Pjotr Pavlenskij, proslulý svými výstředními kousky s politickým podtextem, byl ve čtvrtek odsouzen za „cynické porušení morálky a mravnosti“ a vandalismus při imitaci kyjevských demonstrací vedoucích ke svržení proruského ukrajinského režimu k 16 měsícům za mřížemi. Soud mu ale trest vzápětí odpustil, mezitím totiž uplynula promlčecí lhůta.

V únoru 2014, dva dny po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče kyjevskými demonstranty, Pavlenskij v Petrohradě u pravoslavného chrámu v doprovodu dalších aktivistů mával ukrajinskou vlajkou, pálil pneumatiky a mlátil kovovou tyčí do plechu.

Pavlenskij nicméně zůstává ve vyšetřovací vazbě v Moskvě, kde loni podpálil dveře u vchodu do sídla tajné služby. U soudu se umělec ve středu domáhal toho, aby soudkyně jeho čin překvalifikovala z vandalismu na terorismus; za podobných okolností totiž ruská justice poslala na 20 let do vězení za terorismus ukrajinského režiséra Olega Sencova. Neuspěl však, a tak mu nadále hrozí tři roky vězení.

Soud v tomto případě k verdiktu ještě nedospěl. Nicméně velký ohlas v médiích vzbudila sama formulace obžaloby Pavlenského z poškození cenného kulturního dědictví: Za podpálenými dveřmi do sídla tajné policie totiž bývali v letech komunistických represí „vězněni vynikající představitelé vědy a kultury a také vojenští velitelé“.

Obhajoba namítá, že inkriminované dveře byly vyrobeny teprve v roce 2008 a že podobných nesrovnalostí je v obžalobě mnohem více, a tak by soud měl celý případ shodit ze stolu.

Petrohradský umělec tvrdí, že svou akcí u sídla FSB nazvanou „Strach“ chtěl varovat před taktikou zastrašování uplatňovanou nástupkyní nechvalně známé sovětské státní policie KGB.

V minulosti Pavlenskij provedl řadu výstředních protivládních protestů. Například předloni v říjnu se svlékl donaha a uřízl si lalůček pravého ucha, aby veřejnost upozornil na zneužívání psychiatrie pro politické účely. Protestoval u psychiatrické léčebny, kam soudy a policie často posílají opoziční aktivisty k vyšetření. V listopadu 2013 si v dosud nejdrastičtějším protestu přibil hřebem genitálie k dlažbě Rudého náměstí, aby tak varoval před apatií a nečinnou odevzdaností ruské společnosti.