Skupina velvyslanců se ohradila proti plánu Prahy 6 umístit u sochy maršála Koněva v Bubenči informační tabuli připomínající i negativní pohled na jeho historickou roli. V otevřeném dopise adresovaném ministru zahraničí Martinu Stropnickému (ANO) se proti záměru společně ohradili velvyslanci Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Ázerbájdžánu. Informovala o tom dnes agentura AP. Černínský palác informaci potvrdil s tím, že připravuje odpověď v obdobné formě.

„Komunikace prostřednictvím otevřeného dopisu nás v této záležitosti překvapila. Odpověď připravujeme stejnou formou, ale její přesné znění v tuto chvíli nebudeme detailně sdělovat,“ uvedla pro ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

„Rámcově můžeme říci, že bude v obdobném duchu jako naše reakce na diplomatickou nótu, kterou nám v této věci zaslala ruská ambasáda již loni v listopadu, tzn. pomník je majetkem Prahy 6 a je záležitostí dané samosprávy, jakým způsobem ho upraví,“ dodala.

Agentura AP napsala, že diplomaté považují plán radnice za „pokus přepsat historii“. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) ČTK řekl, že nechápe, proč někoho uráží snaha napravit hříchy minulosti. Dodal, že pomník byl postaven v době normalizace a byl míněn jako gesto zdůrazňující spojenectví s tehdejším Sovětským svazem. „Na tom pomníku je cedule, která není nic jiného než normalizační žvást,“ řekl starosta.

Kolář je přesvědčen, že správa pomníku je plně v rukou městské části. „Rusko se v tomto naprosto mýlí. Pomník je v majetku Prahy 6, Praha 6 se o něj stará, financuje jeho opravy a jako taková má právo rozhodovat o tom, co se s ním bude dít,“ míní.

Spor, který se týká úpravy pomníku sovětského vojevůdce, trvá již delší dobu. Socha byla několikrát poškozena a v minulosti vznikla i iniciativa požadující její odstranění. Loni v listopadu zastupitelstvo Prahy 6 schválilo umístění krátkého životopisu Ivana Koněva na podstavec sochy s cílem dodat pomníku historický kontext. Moskva se proti tomu vzápětí ohradila diplomatickou nótou. „Myslím si, že v první řadě by se Rusko mělo omluvit, že se vůbec míchá do vnitřních záležitostí suverénního státu, což je Česká republika. A za druhé by s tím měli přestat,“ podotkl Kolář.

Maršál Koněv (1897-1973) se na konci druhé světové války podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby Berlínské zdi v roce 1961. V roce 1968 pak zaštítil zpravodajský průzkum Československa před vpádem vojsk Varšavské smlouvy.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner