Vláda má podle Senátu urychlit přípravu předpisů, které by směřovaly ke zvýšené ochraně českých obyvatel i hranic proti nelegální migraci. Měla by se také v rámci EU i NATO zasazovat o vznik mezinárodní koalice pro boj s původci terorismu a maximálně podporovat síly bojující proti Islámskému státu. Požadavek, aby se kabinet připojil ke slovenské žalobě na kvóty pro přerozdělování uprchlíků, dnes horní komora odmítla.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to uvítal. Toto připojení by podle něho nic nepřineslo a bylo by cestou do izolace. „Pokud jde o výzvu k větší ochraně schengenských hranic, to je směr, na který se od počátku s celou visegrádskou skupinou soustředíme a usnesení Senátu vnímám jako podporu politiky vlády,“ uvedl premiér v prohlášení zaslaném ČTK.

Horní komora výzvy k vládě přijala po téměř tříhodinové debatě o bezpečnostních opatřeních, která byla zavedena po teroristických útocích v Paříži z poloviny září. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) před senátory zopakoval, že nemá žádné informace o tom, že by podobný útok bezprostředně hrozil v Česku. Nárůst hrozby terorismu podle Chovance neznamená ani to, že Islámský stát nedávno zařadil ČR do takzvané koalice ďáblů.

Ministr také uvedl, že 8. prosince bude Bezpečnostní rada státu projednávat návrhy, které by měly upravit pravomoci tajných služeb s cílem usnadnit získávání informací. Konkrétnější ale nebyl, zdůraznil, že návrhy budou projednávány ve vyhrazeném režimu, tedy v jistém stupni utajení. Pro efektivnější boj s terorismem nejsou nyní změny zákonů třeba, uvedl ministr.

V debatě se mísily názory senátorů na kvóty pro přerozdělování uprchlíků, na ochranu vnějších hranic EU, na intenzivní vojenský zásah proti Islámskému státu nebo na hrozbu případného uzavření hranic sousedními státy. Chovanec k tomu uvedl, že v případě potřeby je možné na česko-rakouskou hranici nasadit do pěti hodin armádu i policii.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) zdůraznil nutnost soustředit se na příčiny migrační krize, tedy na efektivní útok proti Islámskému státu a eliminaci jeho financování. „Nebude-li financován, nebude mít z čeho pořizovat zbraně, střelivo a další. Nikdo mu to zadarmo nedá, ani z náboženského, ani z ideologického přesvědčení,“ uvedl Štěch.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) do usnesení horní komory prosadil mimo jiné požadavek na informaci, jak budou nelegální migranti vraceni mimo území EU a na pravidelné informování o opatřeních proti teroristům. Patrik Kunčar (KDU-ČSL) apeloval na to, aby ochrana hranic nebyla posilována na úkor pořádkové policie. Jan Veleba (SPO) se pozastavil nad tím, že z 11 slibovaných záchytných zařízení na vnější hranici EU fungují jen dvě.

Hlavními hrozbami jsou obecně podle písemné informace, kterou Chovanec poskytl senátorům, případné útoky takzvaných osamělých vlků, tedy extremistů inspirovaných událostmi ze zahraničí, radikalizace části většinové společnosti s pomocí krajní pravice či zavlečení terorismu v souvislosti se současnou migrační vlnou. „Bylo by naivní si myslet, že islamisté nezneužijí migrační proud, aby sem dostali své bojovníky,“ dodal ministr.

Česko se podle něj stále nachází mimo hlavní migrační proud v řádu stovek tisíc lidí. Od ledna do konce listopadu bylo podle Chovance zjištěno v ČR 8149 nelegálních migrantů, z toho 1985 Syřanů, 973 Ukrajinců a 560 Afghánců. Ze Syřanů o azyl v Česku požádalo jen 122 lidí a v záchytných zařízeních zůstává zhruba 130 lidí, než se jejich případ vyřeší.