Senát souhlasil se snížením počtu členů Evropského parlamentu kvůli brexitu. Místo 751 se jich příští rok bude volit 705, přičemž část křesel po britských europoslancích bude obsazena. Početně polepšit by si díky tomu měla polovina zemí EU, Česku ale zůstane 21 křesel. Změny musí po dnešním souhlasu horní komory musí schválit Sněmovna, stejně jako parlamenty ostatních členských zemí EU.

Vicepremiér Richard Brabec (ANO) označil návrh za „pragmatické a uspokojivé“ řešení. Podobně jako předseda senátního evropského výboru Václav Hampl (za KDU-ČSL) ocenil, že návrh nezavádí celounijní kandidátky bez ohledu na státní příslušnost.

Návrh počítá s tím, že dočasně bude neobsazeno 46 ze 73 křesel, které opustí britští europoslanci. V budoucnu by je mohli obsadit zástupci nových členských států EU. Zbývajících 27 nynějších britských mandátů by se mělo rozdělit mezi 14 členských zemí, které aktuální rozdělení křesel s ohledem na počet jejich obyvatel mírně znevýhodňuje.

Početně polepšit by si tak měly hlavně Francie a Španělsko, které získají navíc po pěti europoslancích; Itálii a Nizozemsku přibudou tři europoslanci. Irové dostanou dva europoslance a dalších devět zemí včetně Slovenska (14 mandátů) a Rakouska (19 mandátů) budou mít o křeslo víc.

Jednadvacet křesel bude mít v Evropském parlamentu tak jako Česko dalších pět zemí, a to Belgie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a nově Švédsko. Nejsilnější početní zastoupení zůstane Německu, které bude mít nadále 96 europoslanců. Nejmenší šestičlenné zastoupení zůstane Kypru, Maltě a Lucembursku.

Evropský parlament odmítl v rámci volebních úprav snahu o vytvoření celounijních nadnárodních kandidátek, kterou prosazoval zejména francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle kritiků včetně českých europoslanců by to přispělo k vytváření centralizované unie a posílilo by to zastoupení větších zemí na úkor malých a středně velkých.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner