Situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), která byla vyhrocená zejména po výměně jeho ředitelů, se loni po jeho reorganizaci uklidnila. Uvádí to tvůrci výroční zprávy o činnosti ústavu, kterou poslali k projednání Senátu.

Ústav i s ním propojený Archiv bezpečnostních složek „jsou nyní transparentnější, a především chtějí významně posílit celospolečenský dialog o naší nedávné minulosti – nepředpojatý a opřený o seriózní vědecký výzkum“, uvedli ve zprávě ředitel ústavu Zdeněk Hazdra a předsedkyně rady ústavu Emilie Benešová.

Reorganizace znamenala zrušení některých manažerských funkcí a sloučení dvou odborů. Přinesla také změny v přístupu k digitalizaci archiválií. Digitalizační pracoviště ústavu podle Hazdry a Benešové „dbá tedy především na kvalitu digitálních reprodukcí“ a „pouhá jejich kvantita přestala být důležitá“.

Součástí reorganizace, která byla terčem kritiky řady politiků i odborů, byla rovněž výměna více než třetiny zaměstnanců ústavu. Ústav, který měl ke konci roku 144 zaměstnanců, podle zprávy z různých důvodů opustilo 60 zaměstnanců, přičemž 55 lidí bylo přijato, ovšem 21 z nich jen do konce loňského roku. „Nakonec se podařilo organizační změnu provést tak, že nedošlo k mediálně proklamovanému hromadnému propouštění,“ uvedli tvůrci zprávy se zdůrazněním, že „reorganizace proběhla zcela zákonně“. Odbory propouštění označovaly za nezákonné a za snahu se zbavit nepohodlných lidí.

Zpráva o zhruba 160 stranách se ale jinak sporům ohledně fungování ústavu nevěnuje. Vyzdvihuje spíše to, že se ÚSTR profiloval jako vědeckovýzkumná a vzdělávací instituce, že bylo zavedeno projektové řízení a přijata koncepce vědeckého zaměření ústavu. Podle ní je posláním ústavu přispívat k otevřenému dialogu o smyslu české minulosti a nespokojovat se s potvrzováním ustálených výkladů nacistické a komunistické diktatury. Podle odpůrců to znamená odklon od zaměření ústavu.