Sjezd sociální demokracie se v sobotu vrátí k neúspěšnému vyjednávání o vládní spolupráci mezi ČSSD a ANO. Zřejmě konečné slovo k možné koalici by měl zaujmout i na základě dnešního stanoviska předsednictva, kterému odpoledne předseda strany Jan Hamáček navrhne, aby byla koaliční jednání ukončena. Sjezd má na programu také vnitrostranická témata, především volbu řadových místopředsedů, ale také zvažovanou změnu stanov. Sjezd ČSSD byl v Hradci Králové zahájen 18. února, kdy však delegáti stihli jen zvolit předsedu a statutárního místopředsedu a pověřit je jednáním s ANO.

Lídři ČSSD a ANO oznámili krach jednání po čtvrteční klíčové schůzce, kde sociální demokraté očekávali po nalezení programové shody od ANO návrh řešení personálních otázek. ANO podle ČSSD nepřistoupilo na žádnou z variant vládnutí, která by vyloučila trestně stíhaného předsedu ANO Andreje Babiše v roli premiéra. Zástupci ANO novinářům řekli, že ČSSD odmítla velkorysé návrhy hnutí, protože chtěla získat post ministra vnitra. Hamáček oponuje, že ČSSD nabízela ANO i varianty složení kabinetu, v nichž by nefigurovali předsedové obou stran.

Sjezd ČSSD se v únoru usnesl, že strana má s ANO vyjednávat, současně však nejsilnější sněmovní subjekt vyzval, aby neblokovalo nominací obviněné osoby vznik stabilní vlády. Babiš čelí stíhání kvůli údajnému dotačnímu podvodu v případu Čapího hnízda. V posledních týdnech však podle informací ČTK čelili lídři ČSSD tlaku od straníků, kterým vadila Babišova vyjádření v médiích v průběhu jednání a neochota ANO k personálním ústupkům.

Delegáti v Hradci Králové v polovině února zvolili šéfem strany místopředsedu Sněmovny Hamáčka a jeho statutárním zástupcem bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu. Na pozice ve vedení ČSSD rezignovali všichni místopředsedové z původního vedení, tedy Lubomír Zaorálek, Michaela Marksová, Jan Birke a Petr Dolínek. Na volbu jejich nástupců však nezbyl v únoru čas.

O místopředsednické funkce se přihlásilo přes 20 uchazečů. Mezi favority na místo v nejužším vedení bývají často zmiňováni pardubický hejtman Martin Netolický či poslanci Roman Onderka, Antonín Staněk, který se v únoru neúspěšně ucházel o funkci předsedy, a Tomáš Hanzel. Stávající stanovy zaručují alespoň jedno místo ve vedení pro ženu, hovoří se například o krajské radní z Vysočiny Janě Fialové.

ČSSD by se měla vrátit i k diskusi o změnách stanov. Podle návrhu, který sestavila speciální komise podle námětů straníků, by z aktuálního dokumentu mohly vypadnout například kvóty pro zastoupení žen v některých orgánech a na kandidátkách. Větší pružnost strany by měla zajistit elektronická hlasování, která by umožnila nahradit nákladná korespondenční hlasování. O jednotlivých novinkách by se mělo rozhodovat v několika dílčích hlasováních.

Při únorové debatě se dočkal kritiky mimo jiné návrh, aby 40procentní zastoupení žen na krajských či sněmovních kandidátkách nebylo automatické, ale musel ho předem odsouhlasit kvalifikovanou většinou sjezd. Stejná změna by se měla týkat i ustanovení, podle kterého o konečné podobě kandidátek v komunálních, senátních a sněmovních volbách rozhodují všichni členové v příslušném obvodu v přímém hlasování. Navrhovaná opatření kritizovali například senátor Jiří Dienstbier či bývalá ministryně práce Marksová.