Praha 17. září (ČTK) – Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) v pondělí předloží vládě základní teze nového stavebního zákona, který její úřad připravuje. Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, je potřeba vyřešit například ochranu veřejných zájmů, činnost dotčených orgánů nebo elektronizaci veřejné správy. Problémem je také systémová podjatost stavebních úřadů a možnost obstrukcí různými organizacemi. Základní teze nového zákona počítají také se zásadní úpravou mnoha souvisejících zákonů a podstatnou reformou veřejné správy.

Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je problém, že státní správu na úseku stavebního práva vykonávají v přenesené působnosti orgány samosprávy. „V některých případech může nastat situace, že zájmy samospráv uplatňované v samostatné působnosti a veřejné zájmy hájené v přenesené působnosti nejsou v rovnováze. Oddělením výkonu by se minimalizovalo riziko takzvané systémové podjatosti, která se v poslední době objevuje velmi často,“ píše se ve zprávě.

Souvisejícím problémem je podle MMR také velký počet samostatných obcí. V Česku jich je zhruba 6250, přičemž většina z nich má méně než 500 obyvatel. Všechny obce však mohou pořizovat své územní plány. „Zhodnotíme možnost a účelnost úpravy územně správního správního členění státu, včetně redukce počtu samostatných obcí,“ plánuje MMR.

Podle něj bude třeba také snížit počet orgánů, které se ke stavebnímu povolování vyjadřují. Například při poslední novele stavebního zákona, která by měla platit od začátku příštího roku, bylo třeba zároveň změnit více než 40 dalších zákonů. Kromě obecních a krajských úřadů, policie, Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) nebo Celního úřadu je povolování staveb roztříštěno na sedm ministerstev. Takový stav považuje Šlechtová za neúnosný.

Za důležité považuje dokončit elektronizaci a digitalizaci veřejné správy. „Pokrok na poli výpočetní techniky nebyl dosud zohledněn při procesech projednávání a následné aplikaci, tedy zejména při rozhodování v území,“ píše se dále v předkládací zprávě. Zásadním problémem je podle MMR nedostatek peněz na výkony rozhodnutí, na platy úředníků nebo technické vybavení stavebních úřadů a úřadů územního plánování. Za důležitý krok považuje také zavést průběžný výzkum v oblasti architektury, územního plánování, urbanismu, stavebnictví a souvisejících disciplín. Takový výzkum podle MMR v současnosti prakticky neexistuje.

Ve vztahu k veřejnosti by měla být v novém zákoně zachována veškerá práva na informovanost o projednávaných dokumentech a jejich změnách. „Ovšem je nutné maximálně zredukovat možnost opakovaných připomínek a námitek k již rozhodnutým záležitostem a zejména možnost opakovaných podnětů k přezkumům a návazným obstrukcím,“ uvádí MMR. Ministerstvo zároveň plánuje zahájit intenzivní diskusi o podobě zcela nové právní úpravy vyvlastnění.

Reforma veřejné správy má zahrnovat legislativní, organizační i rozpočtová opatření. Návrh počítá s tím, že příprava nového stavebního zákona bude časově i personálně náročná a nebude možné ji dokončit během jednoho volebního období. „Z důvodu potřeby širokého konsenzu nad základním směřováním změny veřejného stavebního práva je navrženo zřízení Kolegia ministryně pro místní rozvoj a také pracovní skupiny,“ uvádí se ve zprávě.