Čtyři anticeny společnosti Iuridicum Remedium pro největší slídily Big Brother Awards byly uděleny v Praze. Odborná porota vybírala z padesáti nominací, které posílala veřejnost. Vítězi anticen ve svých kategoriích se stali Google, Ministerstvo financí, Samsung a vydavatelství MAFRA. Pozitivně z udělování cen vyšel pouze šéf Volkswagenu Martin Winterkorn.

Dlouhodobým slídilem se podle poroty stal vyhledavač Google, kvůli trvalému pročítání e-mailů svých klientů a sdílení jejich soukromí.

Firemní slídil je pro loňský rok vydavatelství MAFRA za zveřejňování intimních odposlechů v kauze Nečasová.

Anticenu za Úředního slídila dostalo Ministerstvo financí, za návrh zákona o prokazování původu majetku. Podle něj by měl stát kontroloval majetek u osob, u kterých si myslí, že nebyl zdaněn.

Výrok Velkého bratra nabídla společnost Samsung.  „Prosím pamatujte na to, že pokud váš mluvený projev obsahuje osobní nebo jiné citlivé informace, že tyto informace budou mezi daty, která jsou zachycena a předávána třetím stranám prostřednictvím funkce rozpoznávání hlasu,“ stojí v textu podmínek

Pozitivní cena za chránění soukromí míří do Německa. Dostal ji předseda představenstva koncernu Volkswagen. Ten na začátku roku 2014 vyzval výrobce automobilů k utvoření spojenectví s cílem zajistit efektivní ochranu osobních údajů jejich zákazníků.

Složení poroty Big Brother Awards 2014
Jiří Knitl – manažer Fondu Otakara Motejla
Robert Malecký – šéfredaktor Česká justice.cz, redaktor Hlídacipes.org
Ján Matějka – advokát specializující se na ochranu osobních údajů
Jiří Peterka – nezávislý konzultant a publicista, vítěz pozitivní Big Brother Awards 2012
Radim Polčák – vedoucí Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity v Brně
Daniel Vaněk – genetik, ředitel společnosti Forenzní DNA servis, pedagog na několika vysokých školách
Jan Vobořil – výkonný ředitel IuRe a advokát
Marek Wollner – šéfredaktor reportážní publicistiky ČT
Lukáš Zelený – vedoucí právní poradny časopisu dTest

Firemní slídil: Vítěz: MAFRA, a.s. za uveřejnění přepisů odposlechů telefonních hovorů Petra Nečase a Jany Nagyové-Nečasové.

Odůvodnění:
Společnost MAFRA uveřejnila v deníku MF DNES přepisy odposlechů mezi Petrem Nečasem a Janou Nagyovou – Nečasovou, jejichž obsahem byly i části, které měly intimní charakter, a nelze jejich zveřejnění obhájit veřejným zájmem na kontrole politické moci.

„Předseda vlády Petr Nečas nebyl tím, kdo v zemi skutečně vládl. Informace z policejního spisu, které přináší MF DNES, ukazují, že jej i díky intimnímu vztahu zcela ovládala ředitelka jeho kanceláře a současně milenka Jana Nagyová.“ Těmito slovy uvedl deník MF DNES loni v květnu text přinášející přepisy odposlechů a pikantní podrobnosti o vztahu bývalého premiéra a ředitelky jeho kabinetu a pozdější manželky. Deník zásah do soukromí vysvětloval jako veřejný zájem, který převážil nad právem na ochranu soukromí. Tehdejší zástupce šéfredaktora Jiří Kubík k tomu napsal: „Ano, je zvláštní zabývat se hovory ze soukromí. Ale není načase si pod vlivem této kauzy otevřeně říct, že politikovo soukromí se musí do značné míry stát věcí veřejnou? Je to jak v jeho zájmu, aby ho nikdo nevydíral a netlačil ke zdi, tak v zájmu nás všech. Abychom se už příště nestali rukojmími neukojených ambicí nějaké další bezskrupulózní osoby.“
Zvyšující se počty policejních odposlechů i jejich úniky do médií jsou již tradičním koloritem naší současnosti. Zveřejňování odposlechů je přitom často obhajováno veřejným zájmem na kontrole politické moci. Přestože v řadě případů je tato argumentace legitimní, tak i veřejná kontrola politiků musí být vždy spojena se svým účelem, tedy měla by sloužit k obraně demokratických hodnot, stavět se proti klientelismu, korupci a jiným případům porušování zákona ze strany politiků. Zveřejňování odposlechů o intimní komunikaci dvou lidí není obhajobou veřejného zájmu, ale pouze šmírováním a bulvární honbou za skandálem.

Úřad pro ochranu osobních údajů označil zveřejnění přepisů odposlechů za nezákonné. Podle předsedy ÚOOÚ Igora Němce je „veřejným zájmem, aby se veřejnost dozvěděla, jakým způsobem se obsazují vysoké funkce. Ale rozhodně není veřejným zájmem, jak si dva partneři říkají zdrobnělinami.“ Na základě pravomocného verdiktu ÚOOÚ musí vydavatelství Mafra za zveřejnění informací z odposlechů zaplatit 240 tisíc korun. Pro úplnost je třeba uvést, že vydavatelství oznámilo úmysl napadnout pokutu žalobou u správního soudu.