Slovenští komunisté oprášili návrh věnovat poslednímu komunistickému prezidentovi Československa Gustávu Husákovi (1913–1991) pamětní desku. Chtějí tak připomenout jeho podíl na protifašistickém odboji za druhé světové války. Uvedl to předseda neparlamentní Komunistické strany Slovenska (KSS) Jozef Hrdlička. Podporu komunisté získali u zástupce parlamentní komise proti fašismu.

Bratislavský rodák Husák, od jehož úmrtí dnes uplynulo 25 let, patřil coby hlava státu k předním představitelům tvrdší linie tehdejšího komunistického režimu. Kritici mu připisují odpovědnost za takzvanou normalizaci po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

„Husák patří ke slovenským osobnostem 20. století. Každá osobnost má pozitivní i negativní stránky,“ prohlásil Hrdlička. Připomněl Husákův podíl na protifašistickém bolševickém odboji za válečného slovenského státu, který byl pod silným vlivem nacistického Německa.

Právě za angažování Husáka proti fašismu by ho komunisté chtěli ocenit pamětní deskou; obrátili se proto na nově vzniklou slovenskou parlamentní komisi proti fašismu. Její představitel a poslanec nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie Ľuboš Blaha iniciativu KSS uvítal, když uvedl, že Husák si zaslouží uznání za boj proti fašismu během Slovenského národního povstání, což bylo na Slovensku protifašistické vystoupení za války.

O umístění pamětní desky Husákovi v jedné z bratislavských čtvrtí se na Slovensku hovořilo již v minulosti, k její instalaci ale po změně původně plánované lokality nakonec nedošlo.

Výročí Husákova úmrtí na Slovensku větší pozornost nevyvolalo. KSS podle Hrdličky nenaplánovala vzpomínkovou akci. Slovenský list Denník N označil v článku Husáka za inteligentního pragmatika, introverta a oddaného komunistu, který z funkcí generálního tajemníka Komunistické strany Československa a v roce 1989 z postu prezidenta odcházel s pocitem zrady a nepochopení.