Praha 24. srpna (ČTK) – Sněmovna by měla jednat o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a předsedy poslaneckého klubu hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo ve středu 6. září. Dnes to navrhl sněmovní organizační výbor, když schvaloval návrh programu řádné zářijové schůze. Předseda Sněmovny Jan Hamáček očekává, že do té doby už budou mít poslanci k dispozici doporučení sněmovního mandátového a imunitního výboru, zda mají, nebo nemají poslance vydat. Poslanci ale mohou zařazení tohoto bodu změnit.

Schůze začne v úterý 5. září. „Já předpokládám, že v úterý se bude diskutovat pořad schůze. Je možné, že kolegové budou navrhovat změny, tak je lepší, abychom na tu diskusi, která může být relativně dlouhá, měli dostatek času,“ řekl Hamáček České televizi a ČTK.

Faltýnek a Babiš čelí trestnímu oznámení v souvislosti s Farmou Čapí hnízdo od sklonku roku 2015. Firma patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova Agrofertu. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat jejího majitele. Díky změně dosáhla na padesátimilionovou evropskou dotaci. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se vrátila mezi firmy Agrofertu. Babiš na loňské mimořádné schůzi Sněmovny svolané z popudu opozice řekl, že v době získání dotace vlastnily farmu jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Faltýnek v Agrofertu od roku 2001 pracoval v manažerských funkcích. V rozhodné době byl místopředsedou představenstva holdingové firmy ZZN Pelhřimov, která farmu ovládala.

Policejní žádost o souhlas s trestním stíháním obou politiků však není jediným bodem na programu. V úterý 5. září by měla Sněmovna projednávat zákony vrácené nebo zamítnuté Senátem. Ve středu by se měla věnovat zákonům ve třetím čtení. Na programu jsou také druhá čtení mezinárodních smluv. „My jsme se rozhodli už neprojednávat zákony v prvém a druhém čtení, protože je evidentní, že není možné stihnout to třetí čtení tak, abychom vyhověli jednacímu řádu,“ řekl Hamáček ČTK.

Na návrhu programu schůze je 90 bodů, poslanci ale mohou další doplnit nebo jiné vyřadit. Ve Sněmovně je nyní téměř 290 návrhů zákonů, smluv a zpráv, jejichž projednávání ještě nebylo ukončeno. Zákony a další materiály, které poslanci neprojednají do voleb, skončí svoji legislativní pouť a už se o nich jednat nebude.

Další schůze už naplánovaná není, podle Hamáčka je ale možné, že by se v případě potřeby sešla. „Sněmovna funguje až do konce volebního období. A pokud by se ukázalo, že máme například nějaký zákon ze Senátu a je potřeba se k tomu vrátit, nebo pokud kolegové využijí svého práva na svolání mimořádné schůze, tak je to samozřejmě možné,“ uvedl Hamáček.