Poslanci, kteří už nebudou v říjnových volbách mandát obhajovat, nebo jej neobhájí, dostanou odchodné začátkem příštího roku. Výše se odvíjí od posledního měsíčního platu a od počtu let ve funkci. Už letos budou moci bývalí poslanci žádat o zúčtovatelnou zálohu. Další podmínkou pro vyplacení odchodného je to, že nenastoupí do obdobné funkce. Vyplývá to z vyjádření Sněmovny na dotaz ČTK.

Odchodné může Sněmovna vyplatit ze zákona po třech měsících od voleb, tedy nejdříve ve druhé polovině ledna. V rozpočtu by na ně měla mít podle informací tiskového odboru kolem 50 milionů korun. „Odhadovat, kolik bude skutečně vyplaceno, v tuto chvíli nelze,“ sdělil ČTK odbor. Na zálohy má dolní komora v letošním rozpočtu zhruba čtyři miliony korun.

Nejnižší odchodné činí jeden měsíční plat. Dostali by jej někdejší poslanci, kteří nebyli ve funkci ani rok. Nejvyšší částka představuje pět platů pro ty bývalé zákonodárce, kteří působili v dolní komoře celé čtyřleté volební období.

Základní hrubý měsíční plat poslance činí letos 71.000 korun. Příplatky jsou za různé funkce. Například předsedové výborů pobírají 100.000 korun, místopředseda Sněmovny 135.500 korun a předseda dolní komory 190.700 korun.

Místa ve Sněmovně nebude v říjnových parlamentních volbách obhajovat zhruba čtvrtina nynějších poslanců. Dalším poslancům hrozí konec kvůli jejich umístění na prakticky nevolitelných místech listin. Ovšem i ti z čelních míst mohou být případně takzvaně vykroužkováni v souvislosti s možností voličů udílet přednostní hlasy.