Praha 14. července (ČTK) – Lidé zřejmě dostanou možnost dostat až tříměsíční placené ošetřovatelské volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Sněmovna dnes schválila vládní novelu o nemocenském pojištění, která zavedení volna umožňuje. Poslanci zmírnili jednu z podmínek pro jeho čerpání, naopak nezúžili okruh lidí, kteří by mohli volno využít. Předlohu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.

Sněmovna normu schválila hlasy 78 ze 132 přítomných poslanců, proti jich bylo 21. Pro návrh zvedli ruku poslanci vládních ČSSD a KDU-ČSL a opozičních KSČM a Úsvitu. Z vládního hnutí ANO pro předlohu hlasovali tři poslanci, většina se zdržela.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) postoji ANO nerozuměla. „Podle mě tento návrh opravdu vychází vstříc řadě rodin, které se rozhodnou svého těžce nemocného člena nedat do nějakého zařízení a starat se o něj doma. Myslím, že všichni bychom měli takové rodiny podpořit,“ řekla novinářům po hlasování.

„My jsme od začátku deklarovali, že naší nezbytnou podmínkou (naší podpory návrhu) je souhlas zaměstnavatele. A vzhledem k tomu, že došlo hodně ke změkčení souhlasu zaměstnavatele, tak jsem se zdrželi,“ řekla novinářům poslankyně Radka Maxová (ANO).

Dolní komora pozměnila souhlas zaměstnavatele s ošetřovatelským volnem pro zaměstnance. Zaměstnavatel by mohl podle schváleného návrhu sociálního výboru nesouhlasit s jeho poskytnutím jen v případě vážných provozních důvodů. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) neprosadila souhlas zaměstnavatele jako výslovně nutnou podmínkou pro uplatnění nároku.

Ošetřovatelské volno by mohlo podle vládní předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Z nemocenského pojištění by dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Sněmovna odmítla úpravu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) a Gabriely Peckové (TOP 09) na zkrácení hraniční doby hospitalizace o čtyři na tři dny.

Maxová neprosadila návrh, aby ošetřovatelské volno mohli dostat jen manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci a druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti. Starat se budou moci například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc, nebo jejich manžel, registrovaný partner, či druh. Maxová se s ohledem na široký výčet možných ošetřovatelů obávala možného zneužívání institutu.

Ministryně Marksová zamítnutí tohoto návrhu uvítala. Zúžení okruhu lidí, kteří mohou o příbuzné pečovat, by podle ní neodpovídalo současné praxi. „Dnes ve společné domácnosti bydlí skutečně málokdo. A když se chce širší rodina postarat o nemocného člena, tak já jim v tom nebudu bránit,“ řekla Marksová.

Sněmovna neschválila ani další úpravu, jež by vyloučila z nároku na ošetřovné lidi, kteří by se starali o člověka s přiznaným příspěvkem na péči.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že dopady ošetřovatelského volna na státní rozpočet budou asi 1,84 miliardy korun ročně. Odhadem o dalších 242 milionů korun by přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Naopak asi 900 milionů korun by veřejné rozpočty podle důvodové zprávy ušetřily na financování pobytu v lůžkových zařízeních pečovatelských služeb.