Sněmovnu v letošním roce výrazně obměnily podzimní volby. Poslanecké lavice nejen kvůli volebním výsledkům opustila řada dlouholetých poslanců, naopak se v nich objevily nové tváře. Nově zavítalo do Sněmovny přes 120 poslanců. Novou sněmovní stranou se stali Piráti s 22 poslanci, nově vznikl klub poslanců Starostů, kteří dříve kandidovali společně s TOP 09. Bývalé vládní koalici se vesměs dařilo prosazovat své návrhy, nepodařilo se prosadit zákon o sociálním bydlení.

Volby zamíchaly i postavením dosavadních stran. Zatímco před čtyřmi lety vstupovalo ANO jako sněmovní nováček se 47 poslanci, letos už posílilo na 78 zákonodárců. Posílila i ODS na 25 poslanců. Naproti tomu komunisté 18 křesel ztratili. V čele Sněmovny po volbách stanul její dosavadní místopředseda Radek Vondráček (ANO), zatímco její bývalý předseda Jan Hamáček (ČSSD) se stal jejím místopředsedou.

Poslanci letos až do voleb absolvovali osm schůzí. Poslední z nich se uskutečnila čtyři dny před volbami a řešila se na ní kauza těžby lithia. Protože sněmovní jednací sál procházel rekonstrukcí, museli se poslanci sejít v jiné sněmovní budově. Po mnohahodinové diskusi vyzvali vládu, aby zrušila platnost memoranda o lithiu, které podepsal s australskou těžařskou firmou European Metals Holdings krátce před parlamentními volbami tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Na jiné mimořádné schůzi, 10. května, se poslanci zabývali údajným zneužíváním moci tehdejším ministrem financí a nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO) vůči nezávislým institucím demokratické společnosti. Schůzi vyvolaly opoziční ODS a TOP 09 kvůli nahrávkám, na kterých Babiš hovoří s novinářem svého bývalého deníku o materiálech připravovaných na politické rivaly. Babiš označil odposlechy za nezákonné a zmanipulované. Babiš označil schůzi za megakampaň a za pokus odstranit ho z politiky. Sněmovna následně odhlasovala, že Babiš opakovaně veřejně lhal a zneužíval svá média ke kompromitaci politických soupeřů.

Kvůli únikům nahrávek rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů, vytvořili poslanci dokonce vyšetřovací komisi. Komise měla mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Měla se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu. Sněmovna pak schválila některá doporučení, se kterými komise přišla. Šlo například o to, aby všechny orgány činné v trestním řízení zaznamenávaly a zakládaly do spisů veškeré kontakty s médii.

V srpnu se na Sněmovnu obrátila policie se žádostí o vydání Babiše a prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze padesátimilionové dotace pro Čapí hnízdo. Babiše chtěla policie stíhat pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů Evropské unie. Faltýnek byl podezřelý z dotačního podvodu. Oba dva tvrdili, že se ničeho nedopustili. Sněmovna je před volbami k trestnímu stíhání vydala a policie je obvinila. Vzhledem k tomu, že ve volbách své mandáty obhájili, musela policie o jejich vydání požádat znovu. Sněmovna o této nové žádosti musí opět rozhodnout, ale zatím není jasné, kdy se tak stane.

Po volbách poslanci zřídili další vyšetřovací komisi, a to na popud Pirátů. Měla by se zabývat okolnostmi privatizace těžební firmy OKD. Pracovat začne až v příštím roce.

Mezi změny zákonů, které letos Sněmovna schválila, patří například zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče vícerčat nebo zvýšení daňové slevy na první dítě o 150 korun měsíčně na 15.204 korun ročně. Sněmovna také schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení.