O zveřejnění prohlášení, v němž prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předsedové parlamentních komor odsoudili schůzku ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou rozhodl Hrad. Před zahájením summitu Evropské unie v Bruselu to novinářům řekl Sobotka. Podle něj ale prohlášení neobsahuje nic nového proti stanoviskům předchozích vlád. Prezident Miloš Zeman se vyjádřil k čínským investicím v ČR. Podle něj dosáhly zhruba 50 mld. Kč. Nesouhlasí tak s Babišem, že se čeští investoři od čínských odvracejí.

„Na tom, že to bylo zveřejněno, nevidím vůbec nic špatného. Naopak si myslím, že je to dobře,“ uvedl Sobotka. Prohlášení podle něj obsahuje stejná stanoviska, jaká zaujímala i předchozí vlády. „Možná to ty minulé vlády dělaly za zády občanů,“ řekl.

Sobotka také odmítl spekulace, že by se před zveřejněním prohlášení sešel s čínskou velvyslankyní v Česku.

Server Aktuálně.cz dnes napsal, že v úterý si čínské ministerstvo zahraničních věcí pozvalo českého velvyslance v Pekingu Bedřicha Kopeckého. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová serveru řekla, že čínská strana vyjádřila kvůli plánovaným schůzkám s dalajlamou znepokojení.

Podle serveru Česká justice může být za společným prohlášením ústavních činitelů listopadové jednání představitelů 16 evropských zemí s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Rize. Bez vyjádření českých představitelů podle serveru hrozilo, že by se nemuselo uskutečnit bilaterální jednání čínského premiéra s českým.

Zeman: Čínské investice dosáhly v ČR 50 mld. Kč

Čínské investice v Česku dosáhly podle prezidenta Miloše Zemana zhruba 50 miliard korun. Prezident to řekl v rozhovoru pro televizi Prima. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) není správně informován, když tvrdí, že české firmy litují spojenectví, která uzavřely na jaře při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, dodala česká hlava státu. Podle Zemana se čeští investoři od čínských neodvracejí. Řekl to v rozhovoru pro pořad Partie televize Prima.

„Byl jsem informován, že v současné době objem čínských investic dosáhl zhruba 50 miliard korun,“ uvedl Zeman. Hrad v březnu uváděl, že Čína se v Česku zařadí mezi investory velikosti například Belgie či Kypru. Hodnota ekonomických dohod mezi českými a čínskými společnostmi uzavřených tehdy v Praze měla během letoška dosáhnout 95 miliard korun, do roku 2020 pak celkem 294 miliard. Dohody s Číňany podepsaly například Škoda Auto, ČEZ, skupina J&T, Česká exportní banka nebo Český Aeroholding.

Diskusi o česko-čínských vztazích a přínosu dohod z března rozpoutala v posledních dnech návštěva dalajlamy v Praze. S tibetským duchovním se sešli někteří politici včetně ministra kultury Daniela Hermana a vicepremiéra Pavla Bělobrádka (oba KDU-ČSL). Zeman spolu s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a předsedy komor Parlamentu pak vydali prohlášení, že schůzky nemohou být chápány jako výraz změny oficiální politiky k Číně. Prohlášení kritizovala zejména pravicové opozice, jeho servilitu ústavním představitelům dnes vyčetla i skupina nevládních organizací.

Babiš se ve středu Hermana zastal a řekl, že ekonomické vztahy s Čínou nevidí jako mimořádně dobré. Některé firmy podle něj už litují spojenectví, která uzavřely. „Andrej Babiš není informován, nebo není správně informován. Nejen, že čeští investoři se neodvracejí od čínských, ale naopak až v překvapivě vysokém počtu s nimi chtějí spolupracovat,“ řekl Zeman. Jmenoval převzetí podniku Žďas ve Žďáru nad Sázavou čínskou CEFC. Rozjednány jsou další vstupy do českých společností, například do výrobny letadel v Kunovicích, dodal.

Zeman si myslí, že prohlášení politických představitelů ke vztahům v Číně bylo nutné. „Jinak by mohl v nezainteresovaných kruzích vzniknout dojem, že stanovisko ministra Hermana je stanoviskem celé české vlády,“ uvedl. Hrozilo podle něj to, že jedním gestem se znehodnotí mnoho práce.

Čína osmdesátiletého dalajlamu označuje za separatistu, který bojuje za prosazení nezávislosti Tibetu. Peking považuje Tibet za nedílnou součást čínského území a setkání státníků s dalajlamou kritizuje dlouhodobě. „Čínská vláda má svaté právo hrozit sankcemi, pokud nějakou akci považuje za nepřátelskou vůči své zemi,“ řekl Zeman.

Nevládní organizace kritizují servilitu prohlášení k Číně

Představitelé státu mohou svou servilitou v úterním prohlášení ke vztahům s Čínou přispět spíš ke znevážení české zahraniční politiky než k jejímu upevnění. Ve společném vyjádření to dnes uvedlo 15 českých nevládních organizací. Reagovaly tak na vyjádření zveřejněné po schůzkách některých politiků s tibetským duchovním dalajlamou, ve kterém prezident, premiér a předsedové komor Parlamentu vyzdvihovali vztahy s Čínou.

Nevládní organizace ve svém stanovisku napsaly, že prohlášení vrcholných představitelů přijaly s obavami. „ČR je suverénní demokratickou zemí, která je schopna si určovat zahraniční politiku sama,“ stojí v stanovisku, pod kterým jsou podepsány například organizace Amnesty International, Asociace pro mezinárodní otázky, Centrum pro studium demokracie a kultury, CEVRO, Člověk v tísni či Forum 2000.

Prohlášení, které podepsali prezident Miloš Zeman, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), vyvolalo kritiku především u pravicové opozice. Ústavní činitelé v něm zdůrazňovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka k Číně. Vztahy zemí označili za přínosné a užitečné.

Nevládní organizace dnes uvedly, že nevidí důvod, aby nejvyšší představitelé země jakkoliv ujišťovali o své náklonnosti otevřenými dopisy. „Svou servilitou mohou spíše přispět ke znevážení české zahraniční politiky v očích české a světové veřejnosti, nežli její místo upevnit,“ napsaly ve svém stanovisku.

Organizace odmítají, že by přijetí dalajlamy ústavními činiteli mělo být důvodem pro zhoršení politických a ekonomických vztahů ČR s Čínou. „V této souvislosti považujeme též za důležité podotknout, že agendy podpory lidských práv a zahraničního obchodu nejsou nikterak v rozporu a spíše se mohou vhodně doplňovat,“ uvedly.

Čína osmdesátiletého nositele Nobelovy ceny za mír dalajlamu označuje za separatistu, který bojuje za prosazení nezávislosti Tibetu. Peking považuje Tibet za nedílnou součást čínského území a setkání státníků s dalajlamou kritizuje dlouhodobě.