V Česku loni zvýšily činnost ruské zpravodajské služby, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Stát čelil z největší země světa i rozsáhlým počítačovým špionážním útokům. Operace proti českým zájmům a bezpečnosti zvýšila také čínská špionáž, uvedla dnes ve výroční zprávě za rok 2016 Bezpečnostní informační služba (BIS). Tuzemská tajná služba zaznamenala rovněž významné posilování vlivu velkých podnikatelských skupin na ekonomické rozhodování státu.

BIS informovala i o tom, že loni sledovala na území Česka logistickou činnost libanonského hnutí Hizballáh napojeného na Írán. Má k dispozici detaily o kontaktech jednoho cizince, který žil v Česku a předloni odjel bojovat za Islámský stát (IS). Získala rovněž informace o člověku, který odjel z Česka a připojil se k teroristickým organizacím v Libyi a Sýrii.

Protiimigrační a protimuslimská hnutí loni v Česku ztrácela mobilizační potenciál a štěpila se, prostor ovládli populisté, píše BIS. Nezaznamenala žádnou činnost extremistů, která by představovala ohrožení demokratických základů země. Značná část aktivit se odehrávala na internetu.

Migrační krize z roku 2015 byla loni v Česku podobně jako ve většině států EU podle kontrarozvědky překonána. Loni bylo v Česku zaznamenáno kolem 5300 případů nelegální migrace, jen desetinu tvořili uprchlíci z Afghánistánu, Sýrie či Iráku, pro které bylo Česko jen tranzitní zemí.

S překonáním migrační krize oslabily i polovojenské skupiny, k jejichž vzniku krize přispěla. Vyplývá to z dnes zveřejněné výroční zprávy Vojenského zpravodajství za rok 2016. Členská základna militantních skupin byla roztříštěná a počet aktivních členů, jak ho propagovali představitelé těchto hnutí, neodpovídal skutečnému stavu. Polovojenské iniciativy tak nyní výraznější bezpečnostní riziko pro Česko nepředstavují. Změnit by to mohl nějaký silný vnější impulz, třeba skokový nárůst počtu imigrantů.

Vojenská rozvědka ve své zprávě také uvádí, že vliv na radikalizaci muslimů v Evropě má vlna islamofobie, která se rozšířila během uprchlické krize. Extremistické politické strany svými islamofobními prohlášeními legitimizují ideologii radikálních islamistů, kteří poukazují na diskriminaci ze strany většinové společnosti, uvádí dokument.

BIS v sekci o terorismu píše o několika jednotlivcích v Česku, kteří se inspirovali myšlenkami islamistických ideologií. Zůstali ale ve svých názorech osamoceni a nedostali prostor k tomu, aby své názory mohli šířit v české muslimské komunitě, jejíž umírněný charakter byl zachován.

Ruské tajné služby mají v zemi podle BIS dlouhodobě kvalitní síť kontaktů, kterou dál rozvíjejí. Češi ve velkém rozsahu vyzrazují citlivé informace z organizací a firem, v nichž pracují. Nejedná se sice o tajné informace, ale jejich charakter a rozsah způsoboval zemi větší škody než vyzrazení informace utajované, píší zpravodajci. Nejvýznamnějším zdrojem rizika je podle nich nevědomý kontakt s ruským diplomatickým personálem.

Podle BIS se loni výrazně nezměnily počty čínských špionů v ČR. Stouply ale počty zpravodajců cestujících do Česka v rámci čínských oficiálních delegací. Vzrostl hlavně počet, agresivita a intenzita zpravodajských operací Číny proti českým cílům a zájmům, ke kterým čínská špionáž využívala spolupráci s krajany v Česku, tvrdí tuzemská tajná služba.

Česko loni čelilo i rozsáhlým počítačovým špionážním útokům z Ruska. Nejaktivnější byla kampaň APT28/Sofacy zaměřená na oblasti od diplomacie a vojenství přes vědu a výzkum až k akademické sféře, uvedla BIS. Útočníci se dostali do několika soukromých e-mailových účtů osob s vazbami na české vojenské prostředí. Terčem se stala i česká vojenská výzkumná instituce. Také vojenská rozvědka zaznamenala rostoucí trend kybernetické špionáže.

Výroční zpráva BIS si rovněž všímá vlivu velkých podnikatelských skupin na hospodářskou politiku státu. Ačkoli vliv prosazovaly legální cestou, významně zasahoval ekonomické zájmy Česka. Kvůli aktivitám, které ohrožují ekonomické zájmy země, předala loni BIS policii a státním zástupcům zhruba o polovinu případů více než před dvěma lety. BIS v souvislosti s tím kladně hodnotí efekt nového registru smluv. Některé státem ovládané subjekty se však podle tajné služby snažily normu účelově obcházet.

Vojenské zpravodajství zase získalo poznatky o ovlivňování veřejných zakázek na ministerstvu obrany. Hodnotí je jako selhání jednotlivců, další podrobnosti neuvedlo.

Vojenská rozvědka také ve své zprávě hodnotila situaci ve výbušných částech světa. Rusko podle ní loni pokračovalo ve vojenské podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Rozvědka rovněž varovala třeba před situací v Jemenu, který by se mohl stát rekrutační zásobárnou teroristů.

V Česku působí tři zpravodajské služby – Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a jednotná armádní zpravodajská služba – Vojenské zpravodajství – jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci.