Brno 26. května – Stát s konečnou platností nemusí platit odškodnění 300.000 korun za to, že Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil novinářce České televize citlivé osobní údaje ze svazku vedeného komunistickou Státní bezpečností. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání muže, jehož se údaje týkaly. Zohlednil při tom důležitý lednový nález Ústavního soudu.

Pouhé nahlížení do archiválie není zásahem do osobnostních práv, mohlo by se jím stát až případné zveřejnění citlivých údajů, potvrdil NS. Zpřístupnění svazku badatelům je v souladu s veřejným zájmem na poznání minulosti a vypořádání se s ní.

Rozhodování o mužově dovolání NS v roce 2014 přerušil a obrátil se na ústavní soudce. Navrhl zrušit výjimku, která historikům usnadňuje přístup k dokumentům nacistického i komunistického režimu. Například nepotřebují k nahlížení souhlas žijících lidí, jejichž citlivé osobní údaje se v dokumentech objevují.

NS tehdy zdůraznil, že nechce historikům uzavřít cestu k dokumentům, ani nezpochybňuje potřebu zkoumat totality. Od ústavních soudců očekával vyjádření, zda je široce vymezené zpřístupnění osobních údajů přiměřené a zda nepřipadá v úvahu citlivější řešení.

Ústavní soudci těsnou většinou rozhodli, že dostupnost archivních pramenů z dob totalit se nezhorší a že česká právní úprava přístupu k dokumentům totalit nadále zůstane nejotevřenější v Evropě. V lednovém nálezu ale zdůraznil, že badatelé musejí dbát na ochranu citlivých osobních údajů při následném zveřejňování, apeloval zároveň na jejich zodpovědnost.

Historici před rozhodnutím Ústavního soudu vyjádřili obavu, že případný zásah do zákona o archivnictví by značně zkomplikoval a zpomalil jejich práci. Dokumenty by dostávali se začerněnými osobními údaji, případně by pro ně zůstaly nedostupné.

Zákon říká, že podmínka předchozího vyrozumění ani písemného souhlasu žijících osob s nahlížením do archivních fondů se netýká konkrétních typů dokumentů. Jde o archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek, některých soudů, Národní fronty, dále na archiválie německé okupační správy a dokumenty, které již dříve měly veřejnou povahu.