Praha 11. března (ČTK) – Strakovu akademii na pražském Klárově, která je sídlem premiéra a vlády, si dnes přišlo prohlédnout 1423 lidí. Někteří čekali na komentovanou prohlídku s průvodcem i víc než hodinu. Zájemci mohli nahlédnout do pracovny premiéra, zasedací místnosti vlády, jídelny či tiskového centra. Úřad vlády návštěvníci opouštěli přes jinak nepřístupné zahrady.

V historické budově byla pro veřejnost otevřena i příležitostná přepážka České pošty, kde si lidé mohli koupit speciální známku vydanou ke 120. výročí otevření Strakovy akademie. „Novým prvkem dne otevřených dveří byla rovněž fotosoutěž, do které se zapojila řada návštěvníků,“ sdělil ČTK mluvčí kabinetu Martin Ayer.

Minulost budovy na břehu Vltavy sahá do roku 1710, kdy císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka svou závětí ustanovil zřízení akademie pro syny šlechticů z nemajetných rodů. Následně zemřel jako bezdětný, peníze se měly použít na stavbu ve chvíli, kdy jeho rod vymře po meči. Do závěti také dal pětiletou přechodnou dobu, kdy mohly majetky využívat ženy rodu. To se také stalo, jeho majetek ale nebyl dostatečně velký na stavbu akademie. Léta se tak studentům pouze vyplácela stipendia a část z výnosů z majetku se dávala do fondu, který měl sloužit pro stavbu budovy.

V roce 1879 koupili úředníci, kteří se o peníze starali, pozemek na Malé Straně, kde dříve bývala jezuitská zahrada. Projekt novobarokní budovy pro přibližně 60 stipendistů navrhl architekt Václav Roštlapil, který také projektoval psychiatrickou léčebnu v pražských Bohnicích.

Práce byly obtížnější, než se původně čekalo, protože pozemek byl podmáčený. Budova nakonec stála přes milion rakouských zlatých, což bylo na váhu 650 kilogramů ryzího zlata. Při přepočtu na dnešní měnu by šlo o více než 600 milionů korun. Budova byla slavnostně otevřena 21. března 1897.

Studenti podléhali přísnému, až vojenskému režimu. Učili se mimo jiné jezdit na koních nebo šermovat. Během první světové války byla v budově nemocnice. Za první republiky se v budově zřídilo několik ministerstev, mladí šlechtici se už do budovy nevrátili, neboť šlechtické tituly byly zrušeny zákonem. Zbytek Strakových peněz propadl státu. Studenti z budovy ale nezmizeli úplně, vysokoškoláci v ní měli menzu, kavárny a studovny.

Během okupace měla v budově zasedat protektorátní vláda, vevnitř začaly stavební práce. Ministři se v ní tehdy ale nikdy nesešli, rekonstrukce se nedokončila a objekt byl nuceně prodán Němcům. Nacisté v ní zřídili zvláštní zemský soud. Po válce ji začala využívat vláda, která v budově zasedá dodnes.