Česko má v EU jeden z nejvyšších rozdílů mezi čistým výdělkem a důchodem při nástupu do penze. Příjem v průměru klesne o víc než dvě pětiny. Český důchodový systém také dostatečně nemotivuje k tomu, aby lidé v zaměstnání zůstávali déle a pracovali i po dosažení důchodového věku. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

Autoři hodnotili situaci seniorů před volbami, které budou v říjnu. Materiál obsahuje i otázky pro politické strany o způsobu valorizace, výpočtu penze či pracovních podmínkách.

„Kupní síla průměrného seniora okamžikem odchodu do důchodu z měsíce na měsíc skokově klesne. Rozdíl mezi nástupním důchodem a předchozí čistou mzdou představuje v průměru 42 procent,“ uvádí studie. Podle ní je pokles ve srovnání s ostatními zeměmi EU „relativně vysoký“.

Než Češi mají takzvaný náhradový poměr nižší Slovinci, Litevci, Chorvati a Estonci. Více než 80 procentům čistého příjmu odpovídá penze v Maďarsku, Portugalsku, Španělsku, Británii, Rakousku či Irsku. V Lucembursku se důchod čistému výdělku blíží, v Nizozemsku ho dokonce překračuje. Kolem 70 procent čisté mzdy mají třeba Švédové, Lotyši, Belgičané či Italové. Podobně jako čeští senioři jsou na tom jejich vrstevníci v Bulharsku a na Kypru.

Výše důchodu závisí na odpracovaných letech, méně pak na velikosti výdělků a odvodech z nich. Autoři podotýkají, že se vybraná suma výrazně přerozděluje, takže rozdíly v penzích mezi lidmi s vysokými a nízkými předchozími příjmy jsou malé. Senioři, kteří vydělávali dvojnásobek průměrné mzdy, budou na 41 procentech své předchozí čisté částky. Zaměstnanci s polovinou průměrného výdělku dostanou 85 procent své někdejší čisté mzdy. Pracovníci se mzdou do 12.000 korun hrubého si v penzi téměř nepohorší.

Čeští senioři jsou na penzích od státu závislí. Důchody díky přerozdělování podle studie sice poměrně efektivně chrání před chudobou, propadu životní úrovně ale nezabrání. V Česku přitom valná většina lidí nastupuje do důchodu proto, že dosáhli důchodového věku. Jen zhruba pětina odchází na odpočinek kvůli ztrátě práce, nebo zdravotním obtížím. Podle expertů by měl být odchod z pracovního trhu pozvolný a lidé by měli mít příležitost pracovat tak dlouho, jak budou sami chtít. Vláda přitom nyní prosadila zastropování věku nástupu do penze na 65 letech.

V Česku nyní pracuje 13 procent lidí v penzi. V EU je to v průměru 15,5 procenta, v severských státech až 35 procent. Český důchodový systém práci v důchodu podle studie dostatečně nezohledňuje. Když člověk přesluhuje a na rok se penze vzdá, přilepší si k důchodu pak zhruba o 7,6 procenta. „Při přesluhování se obětovaný důchod a odvedené pojistné a daně seniorovi s průměrnou mzdou vrátí až za 28 let, čehož se průměrný přesluhující muž nedožije,“ uvedli autoři studie.

Podotýkají, že práce po dosažení důchodového věku je výhodná pro seniory, stát i společnost. Lidé si přivydělají a udrží životní úroveň, stát má peníze z daní, společnost nepřichází o lidský kapitál. Pokud by podle studie pracovalo pět procent důchodců a stát jim snížil odvody o 6,5 procentního bodu, veřejné rozpočty by na tom pořád ještě vydělaly. Výzkumy ukázaly, že zvýhodnění a jeho způsob má zásadní dopad na rozhodování seniorů o tom, zda budou ještě dál pracovat.

Podle autorů by politické strany před volbami měly odpovědět na to, zda budou prosazovat nějaké změny důchodového systému. Úpravy by se mohly týkat podpory práce v důchodu, a to například snížením daní a odvodů či vyšším zohledněním odpracované doby v částce penze, uvádí studie. Politici by měli také říct, zda by se neměl nástupní důchod jinak vypočítávat, jak by mělo vypadat pravidelné zvyšování penzí a odkud se rostoucí důchodové výdaje dají financovat.