Abidžan 30. listopadu (ČTK) – Dvoudenní summit Evropské unie a zemí Africké unie skončil dnes v Abidžanu dalšími závazky lídrů z obou kontinentů, že budou bojovat proti převaděčům migrantů a zločineckým sítím a proti jevům, jako jsou případy prodeje uprchlíků do otroctví. Šéf Africké unie Moussa Faki na závěr schůzky uvedl, že zhruba 3800 migrantů v Libyi je teď nezbytné vrátit do vlasti, protože žijí v nelidských podmínkách.

Faki upřesnil, že má na mysli asi 3800 běženců především z východní Afriky, kteří přebývají v jednom z uprchlických táborů u Tripolisu. „A to je jenom jeden tábor,“ dodal Faki s tím, že libyjská vláda odhaduje počet obdobných zařízení na 42. „Je jich ale určitě víc, mluví se o 400.000 až 700.000 afrických uprchlících v Libyi,“ řekl Faki.

Prezident hostitelského Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara vyzval během závěrečného zasedání k rychlé humanitární operaci v Libyi a k boji proti převaděčům. Jeho guinejský protějšek Alpha Condé požadoval zřízení speciálních jednotek pro boj s pašeráky lidí, uvedla agentura AFP.

Českou republiku na summitu, jehož cílem bylo omezit migraci severním směrem a zajistit větší bezpečnost v regionu, zastupovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. „Klíčovým prvkem pro řešení migrace je intenzivnější soustředění se na její hlavní příčiny a zajištění dostatečné podpory pro země, které migranty hostí. Musíme se zasadit o to, aby se migranti nepokoušeli o nebezpečnou cestu do Evropy pro zlepšení svých životních podmínek a zůstávali v zemích původu,“ uvedla ministryně v tiskovém prohlášení.

Ve středu bylo oznámeno, že Evropská unie vytvoří společně s Africkou unií a OSN pracovní skupinu, která se bude věnovat pohybu migrantů na cestě z Afriky do Evropy. Jejím úkolem bude zabývat se „jejich ochranou“ podél hlavních migračních cest se zvláštním zřetelem na Libyi.

EU se snaží zpomalit riskantní stěhování desetitisíců Afričanů na starý kontinent přes Středozemní moře rozvojovou pomocí a dalšími prostředky, včetně zpřísňování hraničních kontrol. Mnozí Afričané se ale cítí k migraci donuceni kvůli vysoké nezaměstnanosti a následkům klimatických změn, takže váží cestu navzdory hrozbě smrti či zneužití ze strany převaděčů. Plavbu přes moře už jich tisíce nepřežily.