Praha 31. března (ČTK) – Způsob vedení válek se změnil a země světa se zatím neumí vypořádat s novými metodami útoků, které jsou vedeny po internetu. Nejnebezpečnější útoky přitom nevedou jednotlivci, ale přímo státy, často ve spolupráci se zločineckými organizacemi. V rozhovoru s ČTK to řekl izraelský odborník na kybernetickou bezpečnost Lior Tabansky, který se v Praze zúčastnil konference o mezinárodní bezpečnosti.

„Vznikly nové způsoby, jak vést válku,“ řekl specialista, který působí v úřadu pro kybernetickou bezpečnost spadajícím pod izraelskou vládu. Hackerské útoky, jako bylo nedávno odhalené napadení e-mailů českého ministerstva zahraničí, přitom podle něj nejsou tím hlavním rizikem. „To je tradiční špionáž, je to běžné a jsou i způsoby, jak omezit rizika. Mnohem větší obavu mám z destruktivních útoků, které kybernetické technologie umožňují,“ řekl. Podle Tabanského je už nyní možné přes internet napadnout a fyzicky ochromit základní průmyslovou infrastrukturu států.

„Víme, jak se bránit proti konvenčním zbraním, máme prostředky, jak útočníky odstrašit. Ale na kybernetické útoky zatím nejsme připraveni. Tento způsob útoku obchází naši obranu, což je nezdravá situace a znamená, že stojíme proti velmi vážné hrozbě,“ řekl Tabansky.

Nejvážnějším rizikem jsou podle Tabanského útoky organizované jednotlivými státy. „Často ale spolupracují s organizovaným zločinem pro vzájemný prospěch, takže je těžší než v minulosti rozlišovat mezi nimi,“ upozornil.

O tom, z jakého regionu hrozby nejčastěji přichází, přímo nemluvil, naznačil však, kdo pravděpodobně zájem na vedení kybernetického konfliktu nemá. „Zkušenost nám ukazuje, že země, které jsou nyní silné a kontrolují světový řád, nejsou ty, které by vyvíjely nástroje pro jeho rozbíjení. Zájem na tom mají spíš země, kterým současné uspořádání nevyhovuje,“ řekl.

Země světa se podle Tabanského musí zaměřit na vývoj nových obranných konceptů, které budou schopny na kybernetické hrozby reagovat. Upozornil ale, že se tím vytváří dilema mezi právem na ochranu a právem na soukromí. „Pokud chceme chránit kybernetické systémy, musíme je sledovat, vědět, co se v nich děje. A to samozřejmě vytváří konflikt se základními lidskými svobodami,“ řekl.

Mezinárodní spolupráce v obraně proti kybernetickým hrozbám je podle Tabanského jen omezená, a to i když jsou země součástí obranných aliancí. „Jsou tu jisté limity v tom, co chce jedna strana sdílet s tou druhou. I když jste členem mezinárodní aliance, většina odpovědnosti za národní bezpečnost zůstává na národních úřadech,“ řekl.