Uzbecký prezident Islam Karimov podle tvrzení místní tiskové agentury Fergana v pondělí zemřel. Úřady se ale zatím k této zprávě nevyjádřily a oficiálně stále platí pondělní informace dcery hlavy státu, že Karimov utrpěl v sobotu krvácení do mozku a je v nemocnici na jednotce intenzivní péče.

„Smrt Islama Karimova nastala podle zdrojů Fergany v 15–16 hodin taškentského času (12:30 SELČ),“ napsala na svém webu uzbecká agentura v pondělí pozdě večer a zároveň zveřejnila nekrolog dlouholetého uzbeckého vůdce.

První informaci o zřejmě vážných zdravotních problémech prezidenta sdělila uzbecká vláda v neděli, když bez bližších podrobností oznámila, že Karimov byl hospitalizován a podle specialistů jeho „zdravotní prohlídka a další ošetřování zaberou nějaký čas“.

V pondělí pak Karimovova dcera na sociální síti Instagram upřesnila, že její otec v sobotu ráno utrpěl krvácení do mozku. „Byl hospitalizován a je na jednotce intenzivní péče. Jeho stav je hodnocen jako stabilní. V této chvíli je příliš brzy na jakékoli prognózy,“ napsala.

Islam Karimov je hlavou Uzbekistánu, nejlidnatější středoasijské postsovětské republiky, od roku 1989. Tehdy se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Uzbekistánu a v roce 1990 byl Nejvyšším sovětem země zvolen do funkce prezidenta. V prosinci 1991 zvítězil v prvních přímých prezidentských volbách.

Referendum v roce 1995 rozhodlo o prodloužení jinak pětiletého mandátu až do roku 2000, kdy se konaly druhé prezidentské volby, které Karimov opět jasně vyhrál. Stejně tak byl zvolen v roce 2007 a naposledy loni. Vždy získal přes 90 procent hlasů a volby byly pokaždé terčem kritiky mezinárodních organizací včetně OBSE. Při posledních volbách tři formální protikandidáty do voleb vyslaly vládou zřízené politické strany, které během kampaně podporovaly kandidaturu Karimova.

Nevládními organizacemi býval Karimov označován za jednoho z nejtvrdších a současně nejdéle vládnoucích současných světových diktátorů a za představitele represivního režimu, který utlačuje, zavírá či vyhání ze země své občany, které považuje za politické oponenty. Podle ochránců lidských práv jsou také umlčována nezávislá média a soudnictví je zcela podřízeno vládnoucímu klanu. Západ uzbecký režim v roce 2005 kritizoval za krvavé potlačení protestních pochodů ve městě Andižanu, kde přišly o život stovky lidí. Karimov vždy obhajoval své tažení proti opozici obavami z šířícího se islámského extremismu a terorismu.

Na druhou stranu Západ Uzbekistán vždy oceňoval za to, že plní funkci bariéry bránící průniku islamistů z Afghánistánu. Po útocích na Spojené státy z 11. září 2001 se Uzbekistán zařadil do světové protiteroristické koalice a USA měly na jeho území vojenskou základnu. Na území Uzbekistánu působilo několik radikálních skupin, například na Taliban napojené Islámské hnutí Uzbekistánu (IDU), a v roce 1999 Karimov přežil údajný pokus o atentát. Po povstání v Andižanu Uzbekistán v reakci na kritiku uzavřel americkou základnu Chanabad u města Karši, ale poté se vzájemné vztahy začaly znovu oteplovat.

V roce 2014 měl Karimov navštívit Českou republiku, proti se však postavili zástupci nevládních organizací a ze setkání s ním se nakonec omluvili premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministři i vedení hlavního města. Uzbekistán poté Hrad požádal o odložení návštěvy.