Praha 30. září (ČTK) – Volba vedení Poslanecké sněmovny včetně předsedy a zřízení výborů budou patřit mezi první úkoly nové dolní komory, která vzejde z říjnových voleb. V úvodu ustavující schůze budou navíc zvolení poslanci skládat slib. Kdy se schůze uskuteční, ale zatím není jasné.

„Termín ještě znám není, je předmětem jednání. Předpokládám ale, že se svolání ustavující schůze nebude zbytečně odkládat,“ řekl na dotaz ČTK předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), jenž bude schůzi s největší pravděpodobností svolávat.

Nová Sněmovna se může poprvé sejít podle zákona nejdříve den po uplynutí nynějšího volebního období. Období skončí 26. října, kdy zaniknou mandáty současných členů dolní komory. Je pravděpodobné, že by se ustavující schůze, která má pevný program, mohla konat ve druhé polovině listopadu.

Ustavující schůzi Sněmovny svolává podle zákona politik, který byl jejím předsedou před volbami, pokud ale obhájil poslanecký mandát. Pokud by Hamáček v říjnových volbách zvolen nebyl, schůzi by svolával se stejnou podmínkou zvolení nejstarší bývalý místopředseda dolní komory. V této hierarchii pak následuje nejstarší poslanec nově zvolené Sněmovny.

Prvním krokem k zahájení práce nové dolní komory by mělo být svolání jejího zasedání. Zasedání ale neznamená ustavující schůzi. Pojem označuje celkovou čtyřletou činnost sněmovny mezi volbami, v jejímž rámci se konají jednotlivé schůze dolní komory. Zasedání Sněmovny má ze zákona svolat prezident Miloš Zeman tak, aby začalo nejpozději do měsíce po volbách. Kdyby ho nesvolal, dolní komora by se 30. den po volbách sešla sama.

Ustavující schůzi zahajuje a až do zvolení nového předsedy Sněmovny řídí poslanec, který ji svolal. Předsedající nejprve složí slib před plénem, následně složí do jeho rukou slib poslanci. Dolní komora pak ustaví mandátový a imunitní výbor, schůze pokračuje volbou předsedy, stanovením počtu místopředsedů a jejich volbou. Závěrem poslanci zřídí výbory.

K nejdůležitějším krokům nové Sněmovny v začátku volebního období bude schvalování návrhu státního rozpočtu pro příští rok, jenž nynější vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL navrhuje se schodkem 50 miliard korun. Po vzniku nového kabinetu poslanci posoudí její programové prohlášení a budou hlasovat o důvěře. Žádostí se bude Sněmovna zabývat nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády.